TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem, 21. ledna 2021

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se účastnil také výkonný místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Zahájení vakcinačních programů po celé eurozóně je jedním z důležitých mezníků v řešení probíhající zdravotní krize. Nicméně pandemie nadále představuje vážná rizika pro veřejné zdraví a pro ekonomiky eurozóny i zbytku světa. Opětovné zesílení pandemie koronaviru (COVID-19) a omezující a dlouhotrvající opatření proti šíření infekce zavedená v mnoha zemí eurozóny narušují hospodářskou aktivitu. Aktivita ve zpracovatelském průmyslu se nadále odolává, ale ve službách je výrazně brzděna, i když v menším rozsahu než během první vlny pandemie počátkem roku 2020. Je pravděpodobné, že produkt ve čtvrtém čtvrtletí 2020 poklesl a zesílení pandemie představuje v krátkodobém hospodářském výhledu některá rizika zpomalení. V souvislosti se slabou poptávkou a značnou úrovní nevyužitých kapacit na trhu práce a trhu zboží a služeb zůstává inflace velmi nízká. Celkově aktuální údaje potvrzují naše předchozí základní hodnocení znatelnějšího dopadu pandemie na ekonomiku v blízkém horizontu a delší oslabení inflace.

V tomto prostředí je pro zachování příznivých podmínek financování pro všechny sektory hospodářství v době pandemie nadále nutný výrazný měnový stimul. Tím, že pomůže snížit nejistotu a posílit důvěru, povzbudí výdaje spotřebitelů a investice podniků a podpoří tak hospodářskou aktivitu a zajistí střednědobou cenovou stabilitu. Současně přetrvává vysoká míra nejistoty, i pokud jde o vývoj pandemie a rychlost vakcinace. Budeme také nadále sledovat změny směnného kurzu, pokud jde o jejich možný dopad na střednědobý výhled inflace. Jsme nadále připraveni všechny své nástroje náležitě přizpůsobit tomu, abychom zajistili udržitelné směřování inflace k našemu cíli, a to v souladu s naším závazkem v oblasti symetrie inflačního cíle.

Za této situace jsme se rozhodli opětovně potvrdit naše velmi akomodační nastavení měnové politiky.

Za prvé, Rada guvernérů rozhodla ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Očekáváme, že zůstanou na současné nebo nižší úrovni do doby, než zaznamenáme, že inflační výhled v horizontu našich projekcí výrazně konverguje k úrovni dostatečně blízké 2 %, ale pod touto hodnotou, a že se tato konvergence konzistentně promítá do vývoje jádrové inflace.

Za druhé, budeme pokračovat v našich nákupech v rámci nouzového pandemického program nákupu aktiv (angl. pandemic emergency purchase programme – PEPP) s celkovým krytím 1 850 mld. EUR. Čisté nákupy aktiv v rámci PEPP budeme provádět alespoň do konce března 2022 a v každém případě, dokud Rada guvernérů neusoudí, že etapa koronavirové krize skončila.

Nákupy v rámci programu PEPP budou prováděny s cílem zachovat příznivé podmínky financování v období pandemie. Naše nákupy budeme přizpůsobovat tržním podmínkám a provádět tak, abychom předešli zpřísnění finančních podmínek, které by neodpovídaly úsilí zabránit tlumícímu efektu pandemie na očekávaný vývoj inflace. Flexibilita nákupů v čase, napříč třídami aktiv a mezi jurisdikcemi bude navíc nadále podporovat hladkou transmisi měnové politiky. Pokud lze příznivé finanční podmínky udržet při tocích nákupů aktiv, které krytí během horizontu čistých nákupů v rámci PEPP nevyčerpají, není třeba je využít v plné výši. Krytí lze rovněž v případě nutnosti nově nastavit, aby byly příznivé finanční podmínky zachovány a pomohly tak čelit dopadu záporného pandemického šoku na vývoj inflace.

Budeme nadále reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci PEPP alespoň do konce roku 2023. Budoucí postupné ukončování portfolia PEPP bude v každém případě řízeno tak, aby nebylo narušeno odpovídající nastavení měnové politiky.

Za třetí, čisté nákupy v rámci našeho programu nákupu aktiv (asset purchase programme – APP) budou pokračovat v měsíčním objemu 20 mld. EUR. Nadále očekáváme, že měsíční čisté nákupy aktiv v rámci APP budou probíhat tak dlouho, jak bude nezbytné, aby podpořily akomodační dopad sazeb naší měnové politiky, a že skončí krátce před tím, než zahájíme zvyšování základních úrokových sazeb ECB.

Hodláme také nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP po delší dobu od chvíle, kdy začneme zvyšovat základní úrokové sazby ECB, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

V neposlední řadě budeme nadále poskytovat výrazný objem likvidity prostřednictvím našich refinančních operací. Zejména naše třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací (angl. targeted longer-term refinancing operations – TLTRO III) je pro banky nadále atraktivním zdrojem financování, což podporuje poskytování bankovních úvěrů podnikům a domácnostem.

Nyní bych ráda vysvětlila naše hodnocení podrobněji, nejprve pokud jde o ekonomickou analýzu. Po prudkém poklesu v první polovině roku 2020 reálný HDP eurozóny výrazně oživil a ve třetím čtvrtletí vzrostl mezičtvrtletně o 12,4 %, i když zůstal výrazně pod svou úrovní před pandemií. Aktuální informace, informace z výběrových šetření a vysokofrekvenční ukazatele naznačují, že opětovné zesílení pandemie a související zpřísnění omezujících opatření pravděpodobně vedly ve čtvrtém čtvrtletí 2020 k poklesu hospodářské aktivity, a očekává se, že aktivitu budou tlumit také v prvním čtvrtletí letošního roku. Tento vývoj tedy víceméně odpovídá poslední základní projekci v makroekonomických projekcích z prosince 2020.

Hospodářský vývoj je v jednotlivých sektorech nadále rozdílný, přičemž sektor služeb je novými omezeními společenského kontaktu a mobility více postižen než sektor průmyslu. I když opatření fiskální politiky nadále domácnosti a podniky podporují, spotřebitelé zůstávají vzhledem k pandemii a jejímu dopadu na zaměstnanost a příjmy obezřetní. Navíc slabší podnikové rozvahy a nejistota ohledně hospodářského výhledu stále tlumí podnikatelské investice.

Pokud jde o další vývoj, zahájení vakcinace, k němuž došlo koncem prosince, přináší větší důvěru v řešení této zdravotní krize. Potrvá však, než bude dosažena rozšířená imunita, a nelze tak vyloučit další nepříznivý vývoj související s pandemií. Ve střednědobém horizontu by oživení ekonomiky eurozóny měly podporovat příznivé podmínky financování, expanzivní nastavení fiskální politiky a oživení poptávky s tím, jak se omezení budou rušit a nejistota ustoupí.

Celkově je výhled hospodářského růstu v eurozóně nadále spojen spíše s riziky hospodářského zpomalení, ale tato rizika jsou méně výrazná. Zprávy o výhledu pro světovou ekonomiku, dohoda o budoucích vztazích mezi EU a Spojeným královstvím a zahájení vakcinačních programů jsou povzbudivé, avšak zdroji rizik pro zpomalení hospodářského růstu jsou nadále probíhající pandemie a její dopady na hospodářské a finanční podmínky.

Meziroční inflace v eurozóně zůstala v prosinci beze změny na úrovni -0,3 %. Na základě současného vývoje cen energií se celková inflace v příštích měsících pravděpodobně zvýší a podporovat ji bude také ukončení dočasného snížení sazby DPH v Německu. Cenové tlaky by však měly zůstat utlumené v důsledku slabé poptávky, a to zejména v cestovním ruchu a v souvisejících sektorech, i nízkých mzdových tlaků a posilování směnného kurzu eura. Jakmile dopad pandemie odezní, bude na růst inflace ve střednědobém horizontu působit oživení poptávky podporované akomodačním nastavením fiskální a měnové politiky. Výsledky výběrových šetření a tržní ukazatele dlouhodobějších inflačních očekávání zůstávají na nízké úrovni, ačkoli tržní ukazatele inflačních očekávání mírně vzrostly.

Pokud jde o měnovou analýzu, roční tempo růstu širokých peněz (M3) v listopadu 2020 vzrostlo na 11,0 z říjnových 10,5, což odráží setrvalý nárůst objemu vkladů. Silný růst peněžní zásoby byl nadále podporován probíhajícími nákupy aktiv Eurosystémem, které zůstávají největším zdrojem tvorby peněz. V prostředí stále zvýšeného upřednostňování likvidity v sektoru držby peněz a nízkých nákladů příležitosti držby nejlikvidnějších forem peněz je úzký peněžní agregát M1 nadále hlavním přispěvatelem tempa růstu širokých peněz.

Vývoj úvěrů poskytovaných soukromému sektoru byl charakterizován nevýraznou úrovní úvěrů nefinančním podnikům a odolnou úrovní úvěrů domácnostem.  Měsíční tok úvěrů nefinančním podnikům zůstal v listopadu na velmi mírné úrovni, a pokračoval tak vývoj zaznamenaný od konce léta. Roční tempo růstu zároveň zůstalo celkově beze změny na 6,9 %, což stále odráželo velmi silný nárůst objemu úvěrů v první polovině roku. Meziroční tempo růstu objemu úvěrů poskytnutých domácnostem zůstalo v listopadu víceméně stabilní na úrovni 3,1 %, a to při značně kladném měsíčním toku.

Podle nového výběrového šetření bankovních úvěrů za čtvrté čtvrtletí 2020 došlo u úvěrů podnikům ke zpřísnění standardů. Toto zpřísnění způsobilo především vnímání zvýšeného rizika ze strany bank, a to v souvislosti s pokračující nejistotou ohledně hospodářského oživení a obavami o úvěrovou způsobilost dlužníků. Banky, které se tohoto šetření zúčastnily, také informovaly o poklesu poptávky podniků ve čtvrtém čtvrtletí. Výběrové šetření také naznačilo další nárůst čisté poptávky domácností po úvěrech na nákup rezidenčních nemovitostí ve čtvrtém čtvrtletí, i když se úvěrové standardy nadále zpřísňovaly.

V širším kontextu naše opatření společně s opatřeními, jež přijaly vlády jednotlivých zemí a další evropské instituce, zůstávají nezbytné pro podporu poskytování bankovních úvěrů a přístupu k financování, zejména pro ty, kteří jsou pandemií zasaženi nejvíce.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo, že pro podporu hospodářské aktivity a znatelné přibližování míry inflace ke střednědobým hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně, je zapotřebí výrazný stupeň měnové akomodace.

Pokud jde o fiskální politiky, je vzhledem k prudkému útlumu hospodářství eurozóny nadále zapotřebí ambiciózní a koordinované nastavení fiskálních politik. Za tímto účelem je nezbytná pokračující podpora fiskálních politik v jednotlivých zemích, a to vzhledem ke slabé poptávce podniků a domácností související s pandemií a zpřísňováním omezujících opatření. Fiskální opatření přijatá v reakci na naléhavou pandemickou situaci by zároveň měla nadále být svým charakterem v maximální možné míře cílená a dočasná. Významnou finanční podporou jsou tři záchranné sítě schválené Evropskou radou určené pracovníkům, podnikům a vládám.

Rada guvernérů si uvědomuje klíčovou úlohu souboru opatření Next Generation EU a zdůrazňuje význam jejich neprodleného uplatnění. Členské státy vyzývá k urychlení ratifikačního procesu, rychlému dokončení jejich plánů pro oživení a odolnost a využití těchto finančních prostředků pro produktivní veřejné výdaje, doprovázené strukturálními politikami zvyšujícími produktivitu. To by programu Next Generation EU umožnilo, aby přispěl k rychlejšímu, silnějšímu a rovnoměrnějšímu oživení, zvýšil odolnost hospodářství a růstový potenciál ekonomik členských států a podpořil tak účinnost měnové politiky v eurozóně. Takové strukturální politiky jsou důležité především pro řešení dlouhodobých strukturálních a institucionálních slabin a pro urychlení ekologické a digitální transformace.

Nyní jsme připraveni odpovědět na Vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.