Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle
  • ÚVODNÍ PROHLÁŠENÍ

TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 22. dubna 2021

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledku zasedání Rady guvernérů.

I když oživení poptávky ve světě a značný fiskální stimul podporují hospodářskou aktivitu ve světě i v eurozóně, krátkodobý hospodářský výhled je nadále spojen s nejistotou související s opětovným zhoršením pandemie a prováděním programů vakcinace. Na hospodářskou aktivitu mají v krátkodobém horizontu nadále tlumící vliv přetrvávající vysoké míry koronavirové infekce (COVID-19) a s tím související rozšiřování a zpřísňování omezujících opatření. Pokud jde o další vývoj, pokrok v provádění programů vakcinace a předpokládané postupné rozvolňování omezení podporují očekávání robustního oživení hospodářské aktivity během roku 2021. Inflace v posledních měsících oživila vlivem některých idiosynkratických a dočasných faktorů a růstu inflace ve složce energií. Současně zůstávají základní cenové tlaky utlumené v souvislosti se značnou úrovní nevyužitých kapacit a stále slabé poptávky.

Zachování příznivých podmínek financování během pandemie zůstává pro snížení nejistoty a podporu důvěry zásadní, aby tak byla posílena hospodářská aktivita a zajištěna cenová stabilita ve střednědobém horizontu. Podmínky financování v eurozóně zůstávají v poslední době víceméně stabilní poté, co počátkem tohoto roku vzrostly tržní úrokové sazby, avšak přetrvávají rizika z hlediska celkových podmínek financování. Za těchto okolností Rada guvernérů rozhodla opětovně potvrdit velmi akomodační nastavení své měnové politiky.

Rozhodli jsme ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Očekáváme, že zůstanou na současné nebo nižší úrovni do doby, než zaznamenáme, že inflační výhled v horizontu našich projekcí výrazně konverguje k úrovni dostatečně blízké 2 %, ale pod touto hodnotou, a že se tato konvergence konzistentně promítá do vývoje jádrové inflace.

Budeme pokračovat v čistých nákupech aktiv v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (angl. pandemic emergency purchase programme – PEPP) s celkovým krytím ve výši 1 850 mld. EUR alespoň do konce března 2022 a v každém případě, dokud neusoudíme, že etapa koronavirové krize skončila. Vzhledem k tomu, že aktuální informace potvrdily společné hodnocení podmínek financování a inflačního výhledu provedené na březnovém měnověpolitickém zasedání, Rada guvernérů očekává, že nákupy v rámci PEPP budou ve stávajícím čtvrtletí nadále prováděny výrazně rychleji než v prvních měsících tohoto roku.

Naše nákupy budeme přizpůsobovat tržním podmínkám a provádět tak, abychom předešli zpřísnění podmínek financování, které by neodpovídaly úsilí zabránit tlumícímu efektu pandemie na očekávaný vývoj inflace. Flexibilita nákupů v čase, napříč třídami aktiv a mezi jurisdikcemi bude navíc nadále podporovat hladkou transmisi měnové politiky. Pokud lze příznivé podmínky financování udržet při tocích nákupů aktiv, které během horizontu čistých nákupů v rámci PEPP krytí nevyčerpají, není třeba je využít v plné výši. U krytí lze rovněž v případě nutnosti změnit nastavení, aby byly příznivé podmínky financování zachovány a pomohly tak čelit dopadu negativního pandemického šoku na vývoj inflace.

Budeme nadále reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci PEPP alespoň do konce roku 2023. Budoucí postupné ukončování portfolia PEPP bude v každém případě řízeno tak, aby nebylo narušeno odpovídající nastavení měnové politiky.

Čisté nákupy v rámci našeho programu nákupu aktiv (angl. asset purchase programme – APP) budou pokračovat v měsíčním objemu 20 mld. EUR. Nadále očekáváme, že měsíční čisté nákupy aktiv v rámci APP budou probíhat tak dlouho, jak bude nezbytné, aby podpořily akomodační dopad sazeb naší měnové politiky, a že skončí krátce před tím, než zahájíme zvyšování základních úrokových sazeb ECB.

Hodláme také nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP po delší dobu od chvíle, kdy začneme zvyšovat základní úrokové sazby ECB, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

V neposlední řadě budeme nadále poskytovat výrazný objem likvidity prostřednictvím našich refinančních operací. Zejména v rámci nejnovější operace třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací (angl. targeted longer-term refinancing operations – TLTRO III) byl zaznamenán vysoký objem čerpaných prostředků. Financování získané prostřednictvím TLTRO III hraje zásadní úlohu při podpoře poskytování bankovních úvěrů podnikům a domácnostem.

Tato opatření pomáhají zachovat příznivé podmínky financování pro všechny sektory hospodářství, čímž podporují hospodářskou aktivitu a zajišťují střednědobou cenovou stabilitu. Budeme také nadále sledovat změny směnného kurzu, pokud jde o jejich možný dopad na střednědobý výhled inflace. Jsme připraveni všechny své nástroje náležitě přizpůsobit tomu, abychom zajistili udržitelné směřování inflace k našemu cíli, a to v souladu s naším závazkem v oblasti symetrie inflačního cíle.

Nyní bych ráda vysvětlila naše hodnocení podrobněji, nejprve pokud jde o ekonomickou analýzu. Reálný HDP v eurozóně ve čtvrtém čtvrtletí 2020 poklesl o 0,7 % na úroveň o 4,9 % nižší, než činila před pandemií o rok dříve. Aktuální ekonomické údaje, výsledky šetření a vysokofrekvenční ukazatele naznačují možnost, že hospodářská aktivita v prvním čtvrtletí tohoto roku opět klesla, ale ukazují, že ve druhém čtvrtletí byl růst obnoven.

Průzkumy chování firem naznačují, že se zpracovatelský průmysl nadále zotavuje, a to za podpory solidní poptávky ve světě. Zároveň hospodářskou aktivitu v sektoru služeb stále omezují restrikce mobility a společenských kontaktů, ačkoli se objevují náznaky odražení ode dna. Opatření fiskální politiky nadále podporují domácnosti i podniky, spotřebitelé ale zůstávají vzhledem k pandemii a jejímu dopadu na zaměstnanost a příjmy obezřetní. I přes slabší podnikové rozvahy a zvýšenou nejistotu ohledně hospodářského výhledu vykazují podnikatelské investice jistou odolnost.

Pokud jde o další vývoj, pokrok dosahovaný v rámci vakcinačních programů, jenž by měl umožnit postupné rozvolňování omezení, by měl připravit půdu pro robustní oživení hospodářské aktivity během roku 2021. Ve střednědobém výhledu by oživení ekonomiky eurozóny mělo být způsobeno oživením domácí a světové poptávky. Podporovat by je měly příznivé podmínky financování a fiskální stimul.

I když rizika spojená s výhledem hospodářského růstu eurozóny v blízkém horizontu jsou nadále na straně jeho zpomalení, střednědobá rizika zůstávají vyrovnanější. Na jednu stranu jsou povzbudivé zlepšené vyhlídky týkající se poptávky ve světě, posilované značným fiskálním stimulem, a pokrok dosahovaný v rámci vakcinačních programů. Na druhou stranu zůstává zdrojem rizika zpomalení růstu nadále probíhající pandemie, počítaje v to šíření mutací tohoto viru, a její dopady na hospodářské a finanční podmínky.

Meziroční míra inflace v eurozóně vzrostla v březnu 2021 z únorové úrovně 0,9 % na 1,3 %, a to v důsledku silného růstu cen ve složce energií, který odrážel jak značný vliv srovnávací základny, tak meziměsíční růst. Tento nárůst více než kompenzoval pokles cen ve složce potravin a inflace měřené HICP bez započtení energií a potravin. Je pravděpodobné, že celková inflace v následujících měsících dále vzroste, ale během celého roku se očekává určitá volatilita odrážející měnící se dynamiku idiosynkratických a přechodných faktorů. Lze očekávat, že tyto faktory začátkem příštího roku z meziroční míry inflace odezní. Základní cenové tlaky by měly letos o něco vzrůst, a to v důsledku krátkodobých omezení na straně nabídky a oživení domácí poptávky, i když celkově zůstávají utlumené a zčásti tak odrážejí nízké mzdové tlaky v kontextu nevyužitých kapacit a posílení kurzu eura. Jakmile dopad pandemie pomine, přispěje k postupnému růstu inflace ve střednědobém horizontu odeznění vysoké úrovně nevyužitých kapacit, podporované akomodačním nastavením fiskální a měnové politiky. Ukazatele dlouhodobějších inflačních očekávání založené na výběrových šetřeních a vývoji na trzích zůstávají na utlumené úrovni, ačkoli tržní ukazatele nadále zaznamenávaly postupný růst.

Pokud jde o měnovou analýzu, meziroční tempo růstu širokých peněz (M3) dosáhlo v únoru 2021 úrovně 12,3 % poté, co v lednu činilo 12,5 %. Silný růst peněžní zásoby byl nadále podporován probíhajícími nákupy aktiv Eurosystémem, které představují největší zdroj tvorby peněz. Hlavním přispěvatelem tempa růstu širokých peněz zůstal úzký peněžní agregát M1, což odpovídá stále zvýšené úrovni upřednostňování likvidity v sektoru držby peněz a nízkým nákladům příležitosti vyplývajícím z držby nejlikvidnějších forem peněz.

Celkově zůstával objem úvěrů poskytovaných soukromému sektoru víceméně beze změny. V porovnání s lednovými hodnotami vykazoval měsíční tok úvěrů nefinančním podnikům v únoru mírné oživení. To se odráželo také v mírně vyšším meziročním tempu růstu na úrovni 7,1 % oproti lednové hodnotě 6,9 %. Měsíční toky úvěrů domácnostem byly nadále solidní, přičemž meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem zůstalo v únoru beze změny na úrovni 3,0 %. Výsledky nejnovějšího šetření bankovních úvěrů v eurozóně za první čtvrtletí roku 2021 ukazují mírné zpřísnění úvěrových standardů pro podniky, které následovalo po jejich výraznějším zpřísnění v předchozích dvou čtvrtletích. Hlavním faktorem podílejícím se na tomto zpřísnění bylo vnímání zvýšeného rizika ze strany bank, i když jeho dopad byl méně výrazný než v předchozích kolech šetření. Banky, které se šetření účastnily, vykázaly opětovný propad poptávky podniků po úvěrech především z důvodu pokračujícího poklesu poptávky po financování fixních investic. Pokud jde o úvěrování domácností, šetření naznačovalo nižší poptávku po úvěrech na nákup rezidenčních nemovitostí, i když úvěrové standardy se u těchto úvěrů mírně uvolnily, když⁠ tento vývoj podporovala konkurence mezi věřiteli.

V širším kontextu naše opatření společně s opatřeními, jež přijaly vlády jednotlivých zemí a další evropské instituce, zůstávají nezbytná pro podporu poskytování bankovních úvěrů a přístupu k financování, zejména pro ty, kteří jsou pandemií zasaženi nejvíce.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo, že pro podporu hospodářské aktivity a znatelné přibližování míry inflace ke střednědobým hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně, je zapotřebí výrazný stupeň měnové akomodace.

Pokud jde o fiskální politiky, koordinované a ambiciózní fiskální nastavení má nadále zásadní význam, neboť předčasné ukončení fiskální podpory by představovalo riziko zpomalení oživení a zesílení dlouhodobějších dopadů. Fiskální politiky jednotlivých zemí by tedy měly nadále poskytovat nezbytnou a správně načasovanou podporu podnikům a domácnostem nejvíce vystaveným pokračující pandemii a omezením, která s ní souvisejí. Zároveň by si fiskální opatření přijatá v reakci na nouzovou situaci během pandemie měla v maximální možné míře zachovat dočasný a cílený charakter, aby byly slabiny řešeny efektivně a bylo podporováno rychlé oživení ekonomiky eurozóny. Významnou finanční podporou jsou tři záchranné sítě schválené Evropskou radou, určené pracovníkům, podnikům a vládám.

Rada guvernérů znovu zdůrazňuje klíčovou úlohu souboru opatření Next Generation EU a význam jejich neprodleného uplatnění. Členské státy vyzývá, aby zajistily včasnou ratifikaci rozhodnutí o vlastních zdrojích, urychleně finalizovaly své plány pro oživení a zajištění odolnosti a finanční prostředky použily na produktivní veřejné výdaje, to vše doplněné o provádění strukturálních politik zvyšujících produktivitu. To by umožnilo programu Next Generation EU, aby přispěl k rychlejšímu, silnějšímu a rovnoměrnějšímu oživení, zvýšil odolnost hospodářství a růstový potenciál ekonomik členských států a podpořil tak účinnost měnové politiky v eurozóně. Takové strukturální politiky jsou důležité především pro zlepšení hospodářských struktur a institucí a pro urychlení ekologické a digitální transformace.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

KONTAKT

Evropská centrální banka

Generální ředitelství pro komunikaci

Reprodukce je povolena pouze s uvedením zdroje.

Kontakty pro média