Úvodní prohlášení na tiskové konferenci

Mario Draghi, prezident ECB,
Vítor Constâncio, viceprezident ECB,
Vídeň, 2. června 2016

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Rád bych poděkoval panu guvernérovi Nowotnému za jeho pohostinnost a vyjádřil naše zvláštní poděkování jeho pracovníkům za dokonalou organizaci dnešního zasedání Rady guvernérů. Nyní Vás budeme informovat o výsledku našeho zasedání.

Na základě našich pravidelných hospodářských a měnových analýz jsme se rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Nadále očekáváme, že na současné nebo nižší úrovni zůstanou po delší dobu a rozhodně za horizont našich čistých nákupů aktiv. Pokud jde o mimořádná opatření měnové politiky, potvrzujeme, že měsíční nákupy o objemu 80 mld. EUR by měly probíhat do konce března 2017 nebo podle potřeby i delší dobu a v každém případě, dokud Rada guvernérů nezaznamená udržitelnou korekci vývoje inflace, která je v souladu s jejím inflačním cílem. Jako další krok zahájíme 8. června nákupy v rámci našeho programu nákupu aktiv podnikového sektoru (CSPP). Dále 22. června zahájíme první operaci naší nové série cílených dlouhodobějších refinančních operací. Další informace o aspektech provádění CSPP budou zveřejněny na internetových stránkách ECB po tiskové konferenci.

Komplexní soubor rozhodnutí přijatých počátkem března podporuje dynamiku hospodářského oživení eurozóny a návrat inflace k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně. Naše opatření především zmírňují náklady na úvěry a podporují úvěrování. Postupně dochází k hospodářskému oživení. Dodatečný impuls nad rámec již zohledněného podnětu by měla nabídnout opatření měnové politiky, která teprve budou zavedena a přispějí k dalšímu vyvážení rizik ohrožujících výhled hospodářského růstu a inflace. V současném kontextu je nezbytné zajistit, aby se tato velmi nízká inflace nestala součástí sekundárních dopadů na tvorbu mezd a cen. Rada guvernérů bude pečlivě sledovat, jak se bude vyvíjet výhled cenové stability, a bude-li to k dosažení jejího cíle nutné, využije všechny nástroje, které má v rámci svého mandátu k dispozici.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o hospodářskou analýzu. V eurozóně vzrostl mezičtvrtletně reálný HDP v prvním čtvrtletí 2016 o 0,5 %, zatímco v posledním čtvrtletí 2015 dosáhlo jeho tempo růstu 0,3 %. Hospodářský růst je nadále podporován domácí poptávkou, ale současně jej tlumí slabý vývoz. Aktuální údaje ukazují na pokračující růst ve druhém čtvrtletí, i když může být jeho tempo slabší než v prvním čtvrtletí. Z hlediska dalšího vývoje očekáváme, že hospodářské oživení bude mírným, ale stabilním tempem pokračovat. Domácí poptávku nadále podporuje promítání našich měnověpolitických opatření do reálné ekonomiky. Příznivé podmínky financování a zlepšení ziskovosti podniků nadále podporují investice. Pokračující růst zaměstnanosti, který těží také z dřívějších strukturálních reforem, a zatím relativně nízká cena ropy navíc dále podporují reálný disponibilní důchod domácností a soukromou spotřebu. Také nastavení fiskální politiky v eurozóně je mírně expanzivní. Hospodářské oživení v eurozóně je však nadále tlumeno výhledem nevýrazného růstu na rozvíjejících se trzích, nezbytnou korekcí rozvah v řadě sektorů a pomalým tempem provádění strukturálních reforem.

Tento výhled se z velké míry odráží v makroekonomických projekcích pro eurozónu z června 2016, které sestavili odborníci Eurosystému. Podle těchto projekcí by měl roční reálný HDP vzrůst v roce 2016 o 1,6 % a v letech 2017 a 2018 o 1,7 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi z března 2016 sestavenými pracovníky ECB byl výhled růstu reálného HDP pro rok 2016 upraven směrem nahoru a pro roky 2017 i 2018 zůstává prakticky beze změny.

Hospodářský výhled v eurozóně je nadále spojen spíše s riziky hospodářského zpomalení, ale rovnováha rizik se díky přijatým opatřením měnové politiky a již připraveným stimulačním opatřením zlepšila. Rizika zpomalení nadále souvisejí s vývojem světové ekonomiky, nadcházejícím britským referendem a s dalšími geopolitickými riziky.

Podle předběžného odhadu Eurostatu činila v květnu 2016 meziroční inflace v eurozóně měřená HICP -0,1 % oproti dubnovým -0,2 %, což odráží především vyšší ceny energií a služeb. Pokud jde o budoucí vývoj, na základě současných cen futures na ropu je pravděpodobné, že inflace v následujících několika měsících zůstane velmi nízká nebo záporná a následně ve druhé polovině roku oživí – z velké části v důsledku vlivu srovnávací základny v meziročním tempu růstu cen energií. V letech 2017 a 2018 by pak měla míra inflace, podpořená našimi měnověpolitickými opatřeními a očekávaným hospodářským oživením, dále růst.

Tento vývoj se obecně odráží také v makroekonomických projekcích pro eurozónu z června 2016 sestavených odborníky Eurosystému. Podle těchto projekcí by měla meziroční inflace měřená HICP být v roce 2016 na úrovni 0,2 %, v roce 2017 na úrovni 1,3 % a v roce 2018 na úrovni 1,6 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi z března 2016 sestavenými pracovníky ECB byl výhled růstu reálného HDP pro rok 2016 upraven mírně směrem nahoru a pro roky 2017 a 2018 zůstává prakticky beze změny.

Pokud jde o měnovou analýzu, široké peníze (M3) rostly v dubnu 2016 nadále výrazným tempem, přičemž jejich roční tempo růstu dosáhlo po březnové hodnotě 5,0 % úrovně 4,6 %. Meziroční růst agregátu M3 je obdobně jako v předchozích měsících podporován především jeho nejlikvidnějšími složkami, přičemž meziroční tempo růstu úzkého peněžního agregátu M1 dosáhlo v dubnu úrovně 9,7 % oproti 10,1 % v březnu.

Dynamika růstu úvěrů pokračovala v postupném zotavování, které probíhá od začátku roku 2014. Meziroční tempo změny úvěrů nefinančním podnikům (očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů) dosáhlo v dubnu 2016 úrovně 1,2 %, oproti 1,1 % v březnu. Dynamika růstu úvěrů podnikům nadále odráží zpožděnou reakci na hospodářský cyklus, úvěrové riziko a probíhající korekci rozvah ve finančním i nefinančním sektoru. Meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem (očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů) zůstalo v dubnu prakticky stabilní na hodnotě 1,5 %, přičemž v březnu činilo 1,6 %.

Opatření měnové politiky uplatňovaná od června 2014 jednoznačně zlepšila úvěrové podmínky pro podniky a domácnosti i úvěrové toky v celé eurozóně. Komplexní soubor nových měnověpolitických opatření přijatých  letos v březnu posiluje probíhající oživení růstu úvěrů, čímž podporuje také oživení reálné ekonomiky.

Porovnání výsledků hospodářské analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo nezbytnost zachovat náležitý stupeň měnové akomodace, aby byl bez zbytečného odkladu zajištěn návrat míry inflace k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Měnová politika se zaměřuje na zachování cenové stability ve střednědobém horizontu a její akomodační nastavení podporuje hospodářskou aktivitu. Jak opakovaně zdůrazňovala Rada guvernérů a jak i znovu hlasitě zaznívalo v evropských i mezinárodních diskusích o hospodářských politikách, mají-li naše měnověpolitická opatření přinést užitek v maximální míře, musí rozhodnějším způsobem přispět také ostatní oblasti politiky, jak na vnitrostátní, tak evropské úrovni. Strukturální politiky mají zásadní význam vzhledem k pokračující vysoké strukturální nezaměstnanosti a nízkému růstu potenciálního produktu v eurozóně. Strukturální reformy jsou nezbytné ve všech zemích eurozóny, i když se jejich specifické parametry v jednotlivých zemích liší. Mají-li vzrůst investice a tvorba pracovních míst, pozornost by se v této etapě měla zaměřit na opatření ke zvýšení produktivity a zlepšení podnikatelského prostředí, včetně přiměřené veřejné infrastruktury. Tomuto záměru rovněž prospěje posílení stávajících investičních iniciativ, včetně rozšíření Junckerova plánu, a pokrok v oblasti unie kapitálových trhů. V prostředí akomodačního nastavení měnové politiky povede rychlé a efektivní provádění strukturálních reforem – v souladu s doporučeními pro jednotlivé země zveřejněnými v nedávné době Evropskou komisí – nejen k vyššímu udržitelnému hospodářskému růstu, ale také k vyšší odolnosti eurozóny vůči globálním šokům. Hospodářské oživení by měly podpořit také fiskální politiky, aniž by se dostaly do rozporu s fiskálními pravidly Evropské unie. Pro udržení důvěry ve fiskální rámec má zásadní význam úplné a konzistentní uplatňování Paktu stability a růstu v průběhu času a napříč zeměmi. Současně by všechny země měly usilovat o více prorůstové složení fiskálních politik.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Přesné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.