Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle
  • ÚVODNÍ PROHLÁŠENÍ

TISKOVÁ KONFERENCE

Mario Draghi, prezident ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 10. dubna 2019

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledku dnešního zasedání Rady guvernérů.

Na základě našich pravidelných hospodářských a měnových analýz jsme se rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Nadále očekáváme, že zůstanou na současné úrovni alespoň do konce roku 2019 a v každém případě tak dlouho, jak bude nezbytné, aby se nadále inflace udržitelným způsobem přibližovala k hodnotám, které jsou ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Hodláme nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu nákupu aktiv po delší dobu od chvíle, kdy začneme zvyšovat základní úrokové sazby ECB, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

Rada guvernérů je připravena vhodně upravit všechny své nástroje tak, aby zajistila, že bude inflace nadále udržitelným způsobem směřovat k inflačnímu cíli Rady guvernérů.

Bližší údaje o přesných podmínkách nové série cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO) budou sděleny na některém z našich nadcházejících zasedání. Stanovení cen nových operací TLTRO-III bude zohledňovat pečlivé vyhodnocení transmisního kanálu měnové politiky založeného na bankovnictví i další vývoj hospodářského výhledu. V kontextu našeho pravidelného hodnocení rovněž zvážíme, zda zachování příznivých dopadů záporných úrokových sazeb na ekonomiku vyžaduje zmírnění jejich případných vedlejších vlivů na zprostředkování založené na bankovnictví.

Informace, které byly zveřejněny po zasedání Rady guvernérů počátkem března, potvrzují, že se pomalejší dynamika růstu přenáší i do letošního roku. I když existují náznaky, že některé idiosynkratické faktory tlumící růst slábnou, hospodářský růst eurozóny nadále zhoršují globální nepříznivé faktory. Na důvěře v ekonomiku zanechávají stopy přetrvávající nejistoty související s geopolitickými faktory, hrozbou protekcionismu a zranitelnými místy na rozvíjejících se trzích. Současně další růst zaměstnanosti a mezd nadále podporuje odolnost domácí ekonomiky a postupně rostoucí inflační tlaky. Nadále je však třeba výrazné míry měnové akomodace, aby byly zajištěny příznivé podmínky financování a podpora hospodářské expanze a inflace tak nadále udržitelným způsobem směřovala k hodnotám, které jsou ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně. Výrazný stimul měnové politiky je poskytován naší signalizací základních úrokových sazeb ECB, podpořenou reinvesticemi značného objemu nakoupených aktiv a novou sérií TLTRO.

Nyní bych rád vysvětlil naše hodnocení podrobněji, nejprve pokud jde o ekonomickou analýzu. Reálný HDP eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí roku 2018 mezičtvrtletně vzrostl o 0,2 %, zatímco ve třetím čtvrtletí zaznamenal tempo růstu 0,1 %. Přicházející údaje jsou nadále slabé zejména ve zpracovatelském průmyslu, a to hlavně z důvodu zpomalení zahraniční poptávky umocněného některými faktory specifickými pro jednotlivé země či sektory. Vzhledem k tomu, že dopad těchto faktorů se ukazuje být poněkud dlouhodobější, očekává se, že pomalejší dynamika růstu bude trvat i v letošním roce. Pokud jde o další vývoj, vliv těchto nepříznivých faktorů by měl odeznít. Hospodářský růst v eurozóně bude nadále podporován příznivými podmínkami financování, dalším růstem zaměstnanosti a rostoucími mzdami a probíhajícím, i když o něco pomalejším, růstem hospodářské aktivity ve světě.

Rizika spojená s výhledem hospodářského růstu v eurozóně jsou nadále spíše na straně zpomalení, a to v důsledku přetrvávání nejistot spojených s geopolitickými faktory, hrozbou protekcionismu a zranitelnými místy na rozvíjejících se trzích.

Podle předběžného odhadu Eurostatu dosahovala meziroční inflace v eurozóně měřená HICP v březnu 2019 úrovně 1,4 % oproti únorové hodnotě 1,5 % a odrážela především pokles tempa růstu cen potravin, služeb a neenergetického průmyslového zboží. Na základě aktuálních cen futures na ropu je pravděpodobné, že celková inflace v nadcházejících měsících poklesne. Hodnoty jádrové inflace zůstávají celkově nevýrazné, ale vzhledem k vysokým mírám využití kapacit a napjatějším podmínkám na trzích práce tlak na růst mzdových nákladů posiluje a rozšiřuje se. Pokud jde o další vývoj, jádrová inflace by měla ve střednědobém výhledu růst, v čemž by ji měla podporovat naše měnověpolitická opatření, pokračující hospodářský růst a posilující tempo růstu mezd.

Pokud jde o měnovou analýzu, tempo růstu širokých peněz (M3) v únoru 2019 posílilo na 4,3 % poté, co v lednu činilo 3,8 %. Odhlédneme-li od určité volatility v měsíčních tocích, růst agregátu M3 nadále podporuje tvorba bankovních úvěrů, a to bez ohledu na nedávné zmírnění růstu úvěrů. Hlavním přispěvatelem tempa růstu širokých peněz zůstal úzký peněžní agregát M1.

Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům dosáhlo v únoru 2019 úrovně 3,7 % v porovnání s 3,4 % v lednu, což odráží především vliv srovnávací základny. Odhlédneme-li od krátkodobé volatility, meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům se v posledních měsících zmírnilo, což odráželo obvyklou opožděnou reakci na zpomalení hospodářské aktivity. Přitom meziroční tempo růstu úvěrů poskytovaných domácnostem zůstalo v únoru víceméně beze změny na úrovni 3,3 %. Průzkum bankovních úvěrů v eurozóně za první čtvrtletí roku 2019 naznačuje, že celkové podmínky pro poskytování bankovních úvěrů zůstaly příznivé.

Naše měnověpolitická opatření, včetně nové série TLTRO, kterou jsme oznámili v březnu, pomohou zabezpečit příznivé podmínky pro poskytování bankovních úvěrů a nadále budou podporovat přístup k financování, zejména pro malé a střední podniky.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo, že aby se nadále udržitelným způsobem přibližovaly míry inflace ke střednědobým hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně, je stále zapotřebí výrazný stupeň měnové akomodace.

Mají-li naše měnověpolitická opatření přinést maximální užitek, musí ke zvyšování dlouhodobějšího růstového potenciálu a k omezení zranitelných míst přispět ostatní oblasti politiky rozhodnějším způsobem. V zemích eurozóny je třeba výrazně zintenzivnit provádění strukturálních reforem s cílem zvýšit odolnost, snížit strukturální nezaměstnanost a zvýšit produktivitu a růstový potenciál v eurozóně. Pokud jde o fiskální politiku, hospodářskou aktivitu podporuje mírně expanzivní nastavení fiskální politiky a působení automatických stabilizátorů. Současně země, jejichž vládní dluh je vysoký, potřebují nadále obnovovat fiskální rezervy. Všechny země by měly zintenzivnit snahy o dosažení více prorůstového složení veřejných financí. Stejně tak má pro posílení odolnosti ekonomiky eurozóny nadále prvořadý význam transparentní a konzistentní uplatňování rámce Evropské unie v oblasti správy fiskálních a ekonomických záležitostí, a to v čase i napříč zeměmi. Zlepšení fungování Hospodářské a měnové unie zůstává jednou z priorit. Rada guvernérů vítá probíhající aktivity a vyzývá k přijetí dalších konkrétních a rozhodných kroků k dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

KONTAKT

Evropská centrální banka

Generální ředitelství pro komunikaci

Reprodukce je povolena pouze s uvedením zdroje.

Kontakty pro média