TISKOVÁ KONFERENCE

Mario Draghi, prezident ECB,
Vítor Constâncio, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 27. dubna 2017

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní Vás budeme informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se účastnil také místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Na základě našich pravidelných ekonomických a měnových analýz jsme se rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Nadále očekáváme, že na současné nebo nižší úrovni zůstanou po delší dobu a výrazně za horizont našich čistých nákupů aktiv. Pokud jde o mimořádná opatření měnové politiky, potvrzujeme, že naše čisté nákupy aktiv v novém měsíčním objemu 60 mld. EUR by měly probíhat do konce prosince 2017 nebo podle potřeby i delší dobu a v každém případě, dokud Rada guvernérů nezaznamená setrvalou korekci vývoje inflace, která je v souladu s jejím inflačním cílem. Čisté nákupy budou probíhat současně s reinvesticemi splátek jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu nákupu aktiv.

Naše opatření měnové politiky nadále zachovávají velmi příznivé podmínky financování, které jsou nezbytné k zajištění setrvalého přibližování míry inflace ve střednědobém horizontu k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně. Aktuální údaje od našeho zasedání na počátku března potvrzují, že cyklické oživení hospodářství eurozóny je stále robustnější a že rizika jeho zpomalení dále oslabila. Současně zůstávají tlaky na jádrovou inflaci utlumené a ještě nevykázaly přesvědčivý vzestupný trend. Stávající volatilita celkové inflace navíc poukazuje na potřebu odhlédnout od přechodného vývoje inflace měřené HICP, který na střednědobý výhled cenové stability nemá žádný dopad.

Pro posílení tlaků na jádrovou inflaci a podporu celkové inflace ve střednědobém výhledu je stále třeba velmi podstatného stupně měnové akomodace. Pokud se výhled stane méně příznivým nebo pokud finanční podmínky přestanou být v souladu s dalším pokrokem směrem k setrvalé korekci vývoje inflace, jsme připraveni rozšířit program nákupu aktiv co do objemu anebo délky trvání.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o ekonomickou analýzu. Reálný HDP eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí roku 2016 mezičtvrtletně vzrostl o 0,5 %, zatímco ve třetím čtvrtletí zaznamenal tempo růstu 0,4 %. Přicházející údaje, zejména výsledky výběrových šetření, zvyšují naši důvěru v pokračující upevňování a rozšiřování probíhajícího hospodářského růstu. Promítání našich měnověpolitických opatření podporuje domácí poptávku a usnadňuje probíhající proces snižování zadluženosti. Velmi příznivé podmínky financování a lepší ziskovost podniků nadále stimulují oživení investic. Podporu reálnému disponibilnímu důchodu a soukromé spotřebě domácností poskytuje růst zaměstnanosti, který těží také z dřívějších reforem pracovního trhu. Známky výraznějšího celosvětového oživení a rostoucího celosvětového obchodu navíc naznačují, že celkovou odolnost hospodářského růstu v eurozóně by měla čím dál tím víc posilovat zahraniční poptávka. Hospodářský růst je však nadále tlumen pomalým prováděním strukturálních reforem, zejména na trzích zboží a služeb, a korekcemi rozvah, které je ještě třeba provést v řadě odvětví. Rizika pro výhled hospodářského růstu eurozóny sice směřují k vyváženějšímu nastavení, ale stále jsou na straně slabšího růstu a souvisejí především s globálními faktory.

Celková inflace oživuje z velmi nízkých úrovní pozorovaných v roce 2016, do velké míry díky vyššímu růstu cen energie. Meziroční inflace v eurozóně měřená HICP dosáhla v únoru 2017 úrovně 2,0 %, v březnu pak činila 1,5 %. Tato hodnota odrážela hlavně nižší růst cen energie a nezpracovaných potravin, ale také pokles růstu cen služeb. Pokud jde o další vývoj, na základě aktuálních cen futures na ropu se celková inflace v dubnu pravděpodobně zvýší a poté se bude až do konce letošního roku pohybovat kolem současné úrovně. Jelikož však domácí tvorbu mezd a cen stále nepříznivě ovlivňují nevyužívané zdroje, zůstávají ukazatele jádrové inflace na nízkých úrovních a očekává se, že ve střednědobém horizontu porostou jen postupně. Podporovat by je měla naše opatření měnové politiky, očekávané pokračující hospodářské oživení a odpovídající postupné uzavírání mezery výstupu.

Pokud jde o měnovou analýzu, široké peníze (agregát M3) nadále rostou výrazným tempem, přičemž jejich meziroční tempo růstu, které v lednu 2017 činilo 4,8 %, dosáhlo v únoru úrovně 4,7 %. Meziroční růst agregátu M3 byl obdobně jako v předchozích měsících podporován především jeho nejlikvidnějšími složkami, přičemž meziroční tempo růstu úzkého peněžního agregátu M1 dosáhlo v únoru 2017 úrovně 8,4 %, a zůstalo tak oproti předchozímu měsíci beze změny.

Pokračuje oživování tempa růstu úvěrů poskytovaných soukromému sektoru pozorované od začátku roku 2014. Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům pokleslo v únoru 2017 na 2,0 % oproti 2,3 % v předchozím měsíci, zatímco meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem zůstalo v únoru víceméně stabilní na úrovni 2,3 %. Zároveň z průzkumu bankovních úvěrů v eurozóně za první čtvrtletí roku 2017 vyplývá, že se ve všech kategoriích úvěrů zvýšila čistá poptávka po úvěrech a dále uvolnily podmínky bankovních úvěrů. Promítání opatření měnové politiky uplatňovaných od června 2014 nadále výrazně podporuje úvěrové podmínky pro podniky a domácnosti a úvěrové toky v celé eurozóně.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo nezbytnost pokračovat ve velmi výrazném stupni měnové akomodace, aby byl bez zbytečného odkladu zajištěn udržitelný návrat míry inflace k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Mají-li naše měnověpolitická opatření přinést užitek v nejvyšší možné míře, musí k posílení hospodářského růstu přispět daleko rozhodnějším způsobem také ostatní oblasti politiky. Je třeba výrazně zintenzivnit provádění strukturálních reforem s cílem zvýšit odolnost, snížit strukturální nezaměstnanost a zvýšit produktivitu a růst potenciálního produktu. Pokud jde o fiskální politiku, všechny země by měly zintenzivnit snahy o dosažení více prorůstového složení veřejných financí. Pro zvýšení odolnosti ekonomiky eurozóny má nadále zásadní význam úplné a konzistentní uplatňování Paktu stability a růstu a postupu při makroekonomické nerovnováze, a to v čase i napříč zeměmi.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Přesné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.