TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 10. června 2021

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledcích zasedání Rady guvernérů, kterého se účastnil také výkonný místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Po poklesu v prvním čtvrtletí letošního roku se ekonomika eurozóny postupně znovu otevírá – pandemická situace se zlepšuje a očkovací programy výrazně pokročily. Poslední údaje signalizují oživení v sektoru služeb a pokračující dynamiku ve zpracovatelském průmyslu. Očekáváme, že hospodářská aktivita ve druhém pololetí letošního roku zrychlí s tím, jak se budou rušit další omezení. Toto zotavení bude zásadním způsobem podporováno oživením spotřebitelských výdajů, silnou poptávkou ve světě a akomodačním nastavením fiskální a měnové politiky. Současně přetrvává nejistota, neboť hospodářský výhled v blízkém horizontu nadále závisí na průběhu pandemie a na tom, jak ekonomika po opětovném otevření zareaguje. Inflace v posledních měsících oživila především v důsledku vlivů srovnávací základny, některých přechodných faktorů a růstu cen ve složce energií. Očekává se, že ve druhé polovině tohoto roku dále vzroste a následně v důsledku odeznění přechodných faktorů poklesne. Naše nové projekce pracovníků ECB ukazují na postupný růst tlaků na jádrovou inflaci po celý horizont projekcí, i když v prostředí stále výrazného objemu nevyužitých kapacit, které budou v horizontu projekcí absorbovány jen postupně, zůstávají tyto tlaky utlumené. Celková inflace by měla v horizontu projekcí zůstat pod naším cílem.

Zachování příznivých podmínek financování během pandemie zůstává pro snížení nejistoty a posílení důvěry zásadní. Podpoří tak hospodářskou aktivitu a zajistí cenovou stability ve střednědobém horizontu. Podmínky financování pro podniky a domácnosti zůstávají od našeho měnověpolitického zasedání v březnu víceméně stabilní. Dále však vzrostly tržní úrokové sazby. I když částečně odrážejí zlepšené ekonomické perspektivy, jejich setrvalý růst by se mohl přenést do zpřísnění širších podmínek financování, které jsou podstatné pro celou ekonomiku. Takové zpřísnění by bylo předčasné a představovalo by riziko pro probíhající hospodářské oživení a výhled inflace.

Za této situace Rada guvernérů ECB rozhodla, že potvrdí velmi akomodační nastavení své měnové politiky.

Základní úrokové sazby ECB ponecháme beze změny. Očekáváme, že zůstanou na současné nebo nižší úrovni do doby, než zaznamenáme, že inflační výhled v horizontu našich projekcí výrazně konverguje k úrovni dostatečně blízké 2 %, ale pod touto hodnotou, a že se tato konvergence konzistentně promítá do vývoje jádrové inflace.

Budeme pokračovat v čistých nákupech aktiv v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (angl. pandemic emergency purchase programme – PEPP) s celkovým krytím ve výši 1 850 mld. EUR alespoň do konce března 2022 a v každém případě, dokud Rada guvernérů neusoudí, že etapa koronavirové krize skončila. Na základě společného hodnocení podmínek financování a inflačního výhledu Rada guvernérů očekává, že tempo provádění čistých nákupů v rámci PEPP bude v nadcházejícím čtvrtletí nadále výrazně rychlejší než v prvních měsících tohoto roku.

Naše nákupy budeme přizpůsobovat tržním podmínkám a provádět tak, abychom předešli zpřísnění podmínek financování, které by neodpovídaly úsilí zabránit tlumícímu efektu pandemie na očekávaný vývoj inflace. Flexibilita nákupů v čase, napříč třídami aktiv a mezi jurisdikcemi bude navíc nadále podporovat hladkou transmisi měnové politiky. Pokud lze příznivé podmínky financování udržet při tocích nákupů aktiv, které během horizontu čistých nákupů v rámci PEPP krytí nevyčerpají, není třeba je využít v plné výši. U krytí lze rovněž v případě nutnosti změnit nastavení, aby byly příznivé podmínky financování zachovány a pomohly tak čelit dopadu negativního pandemického šoku na vývoj inflace.

Budeme nadále reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci PEPP alespoň do konce roku 2023. Budoucí postupné ukončování portfolia PEPP bude v každém případě řízeno tak, aby nebylo narušeno odpovídající nastavení měnové politiky.

Čisté nákupy v rámci programu nákupu aktiv (angl. asset purchase programme – APP) budou pokračovat v měsíčním objemu 20 mld. EUR. Nadále očekáváme, že měsíční čisté nákupy aktiv v rámci APP budou probíhat tak dlouho, jak bude nezbytné, aby podpořily akomodační dopad sazeb naší měnové politiky, a že skončí krátce před tím, než zahájíme zvyšování základních úrokových sazeb ECB.

Hodláme také nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP po delší dobu od chvíle, kdy začneme zvyšovat základní úrokové sazby ECB, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

V neposlední řadě budeme nadále poskytovat výrazný objem likvidity prostřednictvím našich refinančních operací. Financování získané prostřednictvím třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací (angl. targeted longer-term refinancing operations – TLTRO III) hraje zásadní úlohu v podpoře úvěrování podniků a domácností bankami.

Naše opatření pomáhají zachovat příznivé podmínky financování pro všechny sektory ekonomiky, což je třeba pro setrvalé hospodářské oživení a zajištění cenové stability. Budeme také nadále sledovat změny směnného kurzu, pokud jde o jejich možný dopad na střednědobý výhled inflace. Jsme připraveni všechny své nástroje náležitě přizpůsobit tomu, abychom zajistili udržitelné směřování inflace k našemu cíli, a to v souladu s naším závazkem v oblasti symetrie inflačního cíle.

Nyní bych ráda vysvětlila naše hodnocení podrobněji, nejprve pokud jde o ekonomickou analýzu. V prvním čtvrtletí tohoto roku reálný HDP v eurozóně dále klesl o 0,3 % a dosáhl úrovně o 5,1 % nižší než před pandemií ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019. Průzkumy chování podniků a spotřebitelů a vysokofrekvenční ukazatele naznačují nemalé zlepšení hospodářské aktivity ve druhém čtvrtletí tohoto roku.

Průzkumy chování podniků ukazují na silné oživení hospodářské aktivity v sektoru služeb s tím, jak počty nakažených klesají, což umožní postupný návrat k běžnému provádění aktivit s vysokou mírou sociálního styku. Dynamika ve zpracovatelském průmyslu je nadále vysoká a podporuje ji solidní poptávka ve světě, ačkoli v krátkodobém horizontu by mohly být překážky na straně nabídky pro průmyslovou aktivitu jistými nepříznivými faktory. Ukazatele spotřebitelské důvěry posilují, což naznačuje silný růst soukromé spotřeby v nadcházejícím období. Podnikatelské investice vykazují odolnost, i přes slabší podnikové rozvahy a stále nejistý hospodářský výhled.

Očekáváme, že hospodářský růst bude ve druhé polovině roku 2021 dále výrazně posilovat s tím, jak pokrok ve vakcinačních programech umožní další rozvolnění omezujících opatření. Ve střednědobém horizontu se očekává, že oživení ekonomiky eurozóny bude podpořeno silnější světovou i domácí poptávkou a také pokračující podporou měnové i fiskální politiky.

Toto hodnocení se víceméně promítá do základního scénáře makroekonomických projekcí pro eurozónu z června 2021 sestavených odborníky Eurosystému. Tyto projekce předpokládají meziroční růst reálného HDP na úrovni 4,6 % v roce 2021, 4,7 % v roce 2022 a 2,1 % v roce 2023. V porovnání s makroekonomickými projekcemi sestavenými pracovníky ECB v březnu 2021 byl výhled hospodářské aktivity revidován na rok 2021 a 2022 směrem nahoru a na rok 2023 zůstává beze změny.

Celkově pozorujeme, že jsou rizika spojená s výhledem hospodářského růstu v eurozóně nadále víceméně vyvážená. Na jedné straně by mohlo být ještě silnější oživení založeno na jasnějším výhledu světové poptávky a oproti očekávání rychlejším snižování úspor domácností poté, co budou zrušena omezení sociálního kontaktu a cestování. Na druhou stranu zůstává zdrojem rizika zpomalení růstu nadále probíhající pandemie, počítaje v to šíření mutací tohoto viru, a její dopady na hospodářské a finanční podmínky.

Podle zveřejněného předběžného odhadu Eurostatu vzrostla v dubnu meziroční inflace na úroveň 1,6 % a v květnu 2021 na úroveň 2,0 % poté, co v březnu činila 1,3 %. Toto zvýšení bylo důsledkem především silnějšího růstu cen ve složce energií, což odráželo jak značný vliv srovnávací základny směrem nahoru, tak meziměsíční růsty a v menší míře nepatrný nárůst cen neenergetického průmyslového zboží. Celková inflace se do podzimu pravděpodobně dále zvýší, což bude odrážet především zrušení dočasného snížení DPH v Německu. Inflace by měla začátkem příštího roku znovu klesat s tím, jak budou slábnout přechodné faktory a ceny energií ve světě tlumit svůj růst.

Očekáváme, že jádrové cenové tlaky budou tento rok do určité míry růst v důsledku dočasných omezení na straně nabídky a oživení domácí poptávky. Cenové tlaky nicméně zůstanou zčásti v důsledku nízkých mzdových tlaků pravděpodobně celkově utlumené v souvislosti se stále značnou úrovní nevyužitých kapacit a posílením směnného kurzu eura.

Jakmile dopad pandemie pomine, přispěje k postupnému růstu jádrové inflace ve střednědobém horizontu odeznění vysoké úrovně nevyužitých kapacit, podporované akomodačním nastavením měnové a fiskální politiky. Ukazatele dlouhodobějších inflačních očekávání založené na výběrových šetřeních a vývoji na trzích zůstávají na utlumené úrovni, ačkoli tržní ukazatele nadále zaznamenávaly růst.

Toto hodnocení se víceméně promítá do základního scénáře makroekonomických projekcí pro eurozónu z června 2021, které sestavili odborníci Eurosystému. Podle těchto projekcí by měla roční inflace dosáhnout úrovně 1,9 % v roce 2021, 1,5 % v roce 2022 a 1,4 % v roce 2023. Oproti makroekonomickým projekcím z března 2021 sestaveným pracovníky ECB byl výhled inflace pro rok 2021 a 2022 revidován směrem nahoru, a to převážně v důsledku přechodných faktorů a vyššího růstu cen energií. Pro rok 2023 zůstává beze změny, neboť nárůst jádrové inflace je z velké části vyvážen očekávaným poklesem inflace ve složce energií. Inflace měřená HICP bez cen energií a potravin by měla vzrůst z 1,1 % v roce 2021 na 1,3 % v roce 2022 a 1,4 % v roce 2023, což představuje oproti projekcím z března 2021 revizi směrem nahoru v celém horizontu projekcí.

Pokud jde o měnovou analýzu, meziroční tempo růstu širokých peněz (M3) kleslo v dubnu 2021 na 9,2 % poté, co v březnu činilo 10,0 % a v únoru 12,3 %. Toto zpomalení v březnu a dubnu bylo zčásti důsledkem silných záporných vlivů srovnávací základny neboť ze statistik meziročního růstu zmizel velký příliv v první fázi pandemické krize. Dále odráží zmírnění krátkodobější měnové dynamiky, které má původ především ve slabším vývoji vkladů domácností a podniků v dubnu a nižší poptávce po likviditě s tím, jak se pandemická situace zlepšuje. Pokračující nákupy aktiv Eurosystémem jsou nadále největším zdrojem tvorby peněz. Hlavním přispěvatelem tempa růstu širokých peněz zůstal úzký peněžní agregát M1, ačkoli také zaznamenává zpomalení. Jeho silný příspěvek odpovídá stále zvýšené úrovni upřednostňování likvidity v sektoru držby peněz a nízkým nákladům příležitosti vyplývajícím z držby nejlikvidnějších forem peněz.

Roční tempo růstu úvěrů soukromému sektoru kleslo v dubnu na 3,2 %, přičemž v březnu činilo 3,6 % a v únoru 4,5 %. K tomuto poklesu došlo při protichůdné dynamice úvěrů nefinančním podnikům a domácnostem. Roční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům kleslo v dubnu na 3,2 %, přičemž v březnu činilo 5,3 % a v únoru 7,0 %. Tento útlum odráží velký záporný vliv srovnávací základny a určitý objem dřívější tvorby úvěrů v březnu oproti dubnu. Roční tempo růstu úvěrů domácnostem v dubnu vzrostlo na 3,8 % poté, co v březnu dosáhlo 3,3 % a v únoru 3,0 %, a to za podpory solidních měsíčních toků a kladného vlivu srovnávací základny.

V širším kontextu naše opatření společně s opatřeními, jež přijaly vlády jednotlivých zemí a další evropské instituce, zůstávají nezbytná pro podporu poskytování bankovních úvěrů a přístupu k financování, zejména pro ty, kteří jsou pandemií zasaženi nejvíce.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo, že pro podporu hospodářské aktivity a znatelné přibližování míry inflace ke střednědobým hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně, je zapotřebí výrazný stupeň měnové akomodace.

Pokud jde o fiskální politiku, má nadále zásadní význam to, aby bylo nastavení fiskální politiky ambiciózní a koordinované, neboť předčasné ukončení fiskální podpory by s sebou neslo riziko oslabení zotavující se ekonomiky a zesílení dlouhodobějších negativních následků. Národní fiskální politiky by tak měly nadále poskytovat rozhodující a včasnou podporu podnikům a domácnostem, které jsou nejvíce vystaveny probíhající pandemii a souvisejícím omezujícím opatřením. Zároveň by si však fiskální opatření měla zachovat dočasný a proticyklický charakter při zajištění toho, aby byla dostatečně cílená a mohla tak účinně řešit slabá místa a podporovat rychlé oživení ekonomiky eurozóny. Významnou finanční podporou jsou tři záchranné sítě schválené Evropskou radou určené pracovníkům, podnikům a vládám.

Rada guvernérů opakuje, že hlavní úlohu sehrává soubor opatření Next Generation EU. Vyzývá členské státy, aby použily prostředky produktivně a zároveň uplatňovaly strukturální politiky vedoucí ke zvýšení produktivity. To by umožnilo programu Next Generation EU, aby přispěl k rychlejšímu, silnějšímu a rovnoměrnějšímu oživení, zvýšil odolnost hospodářství a také růstový potenciál ekonomik členských států. Tímto způsobem by program podpořil efektivitu měnové politiky eurozóny. Takové strukturální politiky jsou důležité především pro zlepšení hospodářských struktur a institucí a pro urychlení ekologické a digitální transformace.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.