TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem, 29. října 2020

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se účastnil také výkonný místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Opětovný nárůst infekcí koronavirem (COVID-19) znovu staví výzvy v oblasti veřejného zdraví a vyhlídek hospodářského růstu v eurozóně i ve světě. Aktuální informace signalizují, že hospodářské oživení v eurozóně ztrácí svou dynamiku rychleji, než se čekalo, poté, co v letních měsících došlo k silnému, i když částečnému a nerovnoměrnému oživení hospodářské aktivity. Nárůst případů COVID-19 a související zpřísňování omezujících opatření hospodářskou aktivitu tlumí, což znamená jednoznačné zhoršení krátkodobého výhledu. Přitom, i když se aktivita ve zpracovatelském sektoru nadále zotavuje, hospodářská aktivita v sektoru služeb viditelně zpomaluje. Ačkoli opatření fiskální politiky podporují domácnosti a podniky, spotřebitelé jsou ve světle pandemie a jejích důsledků na zaměstnanost a mzdy obezřetní. Navíc podnikatelské investice jsou tlumeny slabšími rozvahami a zvýšenou nejistotou ohledně hospodářského výhledu. Celkovou inflaci tlumí nízké ceny energií a nevýrazné cenové tlaky v kontextu slabé poptávky a výrazné úrovně nevyužitých kapacit na trhu práce a trhu zboží a služeb.

Měnověpolitická opatření, která jsme přijali od začátku března, pomáhají zachovat příznivé podmínky financování pro všechny sektory a jurisdikce v celé eurozóně, čímž poskytují zásadní podporu pro posílení hospodářské aktivity a zachování střednědobé cenové stability. Zároveň v současném prostředí, kdy jsou rizika jednoznačně vychýlena na stranu poklesu, Rada guvernérů důkladně vyhodnotí aktuální informace, včetně vývoje pandemie, výhledu zavedení očkovacích látek a vývoje směnného kurzu. Nové makroekonomické projekce, které odborníci Eurosystému připraví v prosinci, umožní znovu důkladně posoudit hospodářský výhled a rovnováhu rizik. Na základě tohoto aktualizovaného hodnocení Rada guvernérů své nástroje podle potřeby nově nastaví tak, aby reagovala na vyvíjející se situaci a zajistila, že podmínky financování zůstanou příznivé, aby podporovaly hospodářské oživení a mírnily negativní dopad pandemie na předpokládaný vývoj inflace. Podpoří tak udržitelným způsobem konvergenci inflace směrem k jejímu cíli, a to v souladu s jejím závazkem v oblasti symetrie inflačního cíle.

Prozatím jsme tedy rozhodli znovu potvrdit akomodační nastavení naší měnové politiky.

Rozhodli jsme ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Očekáváme, že zůstanou na současné nebo nižší úrovni do doby, než zaznamenáme, že inflační výhled v horizontu našich projekcí výrazně konverguje k úrovni dostatečně blízké 2 %, ale pod touto hodnotou, a že se tato konvergence konzistentně promítá do vývoje jádrové inflace.

Budeme pokračovat v našich nákupech v rámci nouzového pandemického program nákupu aktiv (angl. pandemic emergency purchase programme – PEPP) s celkovým krytím 1 350 mld. EUR. Tyto nákupy přispívají k uvolnění celkového nastavení měnové politiky a pomáhají tak kompenzovat tlumící efekt pandemie na očekávaný trend vývoje inflace. Nákupy budou nadále prováděny pružným způsobem z hlediska času, jednotlivých tříd aktiv i jurisdikcí. To nám umožní účinně tlumit rizika pro hladkou transmisi měnové politiky. Budeme provádět čisté nákupy aktiv v rámci PEPP alespoň do konce června 2021 a v každém případě, dokud Rada guvernérů neusoudí, že etapa koronavirové krize skončila. Budeme reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci PEPP alespoň do konce roku 2022. Budoucí postupné ukončování portfolia PEPP bude v každém případě řízeno tak, aby nenarušilo odpovídající nastavení měnové politiky.

V rámci našeho programu nákupu aktiv (angl. asset purchase programme – APP) budou pokračovat čisté nákupy v měsíčním objemu 20 mld. EUR společně s nákupy v rámci dočasného krytí ve výši dodatečných 120 mld. EUR do konce roku. Nadále očekáváme, že měsíční čisté nákupy aktiv v rámci APP budou probíhat tak dlouho, jak bude nezbytné, aby podpořily akomodační dopad sazeb naší měnové politiky, a že skončí krátce před tím, než zahájíme zvyšování základních úrokových sazeb ECB. Hodláme nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP po delší dobu od chvíle, kdy začneme zvyšovat základní úrokové sazby ECB, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

Budeme nadále rovněž poskytovat výrazný objem likvidity prostřednictvím našich refinančních operací. Zejména naše třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací (angl. targeted longer-term refinancing operations – TLTRO III) zůstává pro banky zajímavým zdrojem financování, což podporuje úvěrování podniků a domácností bankami.

Nyní bych ráda vysvětlila naše hodnocení podrobněji, nejprve pokud jde o ekonomickou analýzu. Reálný HDP v eurozóně ve druhém čtvrtletí 2020 poklesl mezičtvrtletně o 11,8 %. Poté, co v dubnu 2020 dosáhla ekonomika eurozóny svého dna, se ve třetím čtvrtletí výrazně zotavila, když dorovnala zhruba polovinu poklesu v prvním pololetí roku. Výrazný nárůst míry infekcí koronavirem a související zpřísňování omezujících opatření od léta jsou jednoznačnými nepříznivými faktory pro krátkodobý výhled. Aktuální tvrdá data, výsledky výběrových šetření a vysokofrekvenční ukazatele totiž ukazují na výrazné oslabení hospodářské aktivity v posledním čtvrtletí roku. Navíc hospodářský vývoj je nadále nerovnoměrný napříč sektory. Zejména aktivita v sektoru služeb opět zpomaluje, neboť se jedná o sektor nejvíce zasažený novými omezeními v oblasti společenské aktivity a mobility. Pokud jde o další vývoj, i když nejistota související s vývojem pandemie bude pravděpodobné tlumit sílu oživení na trhu práce, spotřeby a investic, hospodářství eurozóny by měly nadále podporovat příznivé podmínky financování a expanzivní nastavení fiskální politiky.

Hospodářský výhled v eurozóně je tedy jednoznačně spojen s riziky hospodářského zpomalení. To z velké míry odráží nedávný opětovný nárůst infekcí COVID-19, související zpřísňování omezujících opatření a časově velmi nejistý průběh pandemie a její dopady na ekonomické a finanční podmínky.

Meziroční inflace v eurozóně poklesla v září ze srpnové úrovně -0,2 % na -0,3 % a odrážela tak vývoj cen energií, neenergetického průmyslového zboží a služeb. Na základě dynamiky cen ropy a s přihlédnutím k přechodnému snížení HDP v Německu je pravděpodobné, že celková inflace zůstane až do počátku roku 2021 záporná. Navíc cenové tlaky v blízkém horizontu zůstanou utlumené z důvodu slabé poptávky, zejména v sektorech souvisejících s turistickým ruchem a cestováním i v důsledku slabších cenových tlaků a posilování směnného kurzu eura. Jakmile dopad pandemie odezní, oživení poptávky podporované akomodačním nastavením fiskálních politik a měnové politiky bude vyvíjet tlak na růst inflace ve střednědobém horizontu. Tržní ukazatele a výsledky výběrových šetření dlouhodobějších inflačních očekávání zůstávají víceméně na nízkých úrovních.

Pokud jde o měnovou analýzu, tempo růstu širokých peněz (M3) posílilo v září 2020 na 10,4 % oproti srpnové hodnotě 9,5 % a zůstalo tak výrazně nad hodnotami zaznamenanými před pandemií COVID-19. V silném růstu peněz se nadále odráží růst domácích úvěrů a probíhající nákupy aktiv Eurosystémem a dále také opatrnostní faktory, které podporují vyšší upřednostňování likvidity v sektoru držby peněz. V tomto prostředí je úzký peněžní agregát M1, do kterého spadají nejlikvidnější formy peněz, nadále hlavním přispěvatelem tempa růstu širokých peněz.

Vliv pandemie COVID-19 na hospodářskou aktivitu se i nadále projevuje na vývoji v oblasti úvěrů poskytovaných soukromému sektoru. Po silných nárůstech v prvních měsících pandemie dosáhlo v září meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům úrovně 7,1 % a oproti srpnu se nezměnilo. To však zastírá zmírnění měsíčních toků úvěrů v poslední době. Meziroční tempo růstu objemu úvěrů poskytnutých domácnostem se v září nepatrně zvýšilo na 3,1 %, zatímco v srpnu činilo 3,0 %. Růstu úvěrů soukromému sektoru nadále prospívají historicky nízké sazby z bankovních úvěrů.

Podle našeho průzkumu bankovních úvěrů za třetí čtvrtletí 2020 se úvěrové podmínky pro podniky zpřísnily. I když banky uváděly, že jejich podmínky financování a rozvahové podmínky zůstávají podpůrné, vnímání vyššího rizika by mohlo zhoršit jejich postoj k tvorbě úvěrů. Sledované banky vykázaly ve třetím čtvrtletí snížení poptávky podniků po úvěrech, což odráží pokles potřeby nouzové likvidity a oslabení podnikových investic. Průzkum ukazuje na nárůst čisté poptávky domácností po úvěrech ve třetím čtvrtletí a současně naznačuje záměr zpřísnit úvěrové standardy pro domácnosti.

V širším kontextu naše opatření společně s opatřeními, jež přijaly vlády jednotlivých zemí a evropské instituce, zůstávají nezbytná, aby byl podpořen přístup k financování, zejména pro ty, kteří jsou dopady pandemie zasaženi nejvíce.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo, že pro podporu hospodářské aktivity a znatelné přiblížení míry inflace ke střednědobým hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně, je zapotřebí výrazný stupeň měnové akomodace.

Pokud jde o fiskální politiky, je vzhledem k prudkému útlumu hospodářství eurozóny a snížení soukromé spotřeby nadále zapotřebí ambiciózní a koordinované nastavení fiskální politiky. I když fiskální opatření přijatá v reakci na naléhavou pandemickou situaci by měla být svým charakterem v co největší míře cílená a dočasná, slabá poptávka podniků a domácností a zvýšené riziko zpožděného oživení vyžadují pokračující podporu ze strany vnitrostátních fiskálních politik. V tomto ohledu jsou významnou finanční podporou tři záchranné sítě schválené Evropskou radou pro pracovníky, podniky a vlády.

Rada guvernérů si je vědoma klíčové úlohy souboru opatření Next Generation EU a zdůrazňuje význam toho, aby začal neprodleně fungovat. Budou-li finanční zdroje použity na produktivní veřejné výdaje a doprovázeny strukturálními politikami zvyšujícími produktivitu, Next Generation EU přispěje k rychlejšímu, silnějšímu a rovnoměrnějšímu zotavení a zvýší hospodářskou odolnost a růstový potenciál ekonomik členských států a tím podpoří účinnost měnové politiky v eurozóně. Takové strukturální politiky jsou zvláště důležité pro řešení dlouhodobých strukturálních a institucionálních slabin a pro zrychlení přechodu na zelenou a digitální ekonomiku.

Nyní jsme připraveni na Vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.