Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle
Christine Lagarde
The President of the European Central Bank
Luis de Guindos
Vice-President of the European Central Bank
  • MĚNOVÉ PROHLÁŠENÍ

TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 18. července 2024

Dobré odpoledne, pan viceprezident a já vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Dostupné informace celkově podporují naše předchozí hodnocení střednědobého inflačního výhledu. Zatímco některé ukazatele jádrové inflace v květnu v důsledku jednorázových faktorů mírně vzrostly, většina z nich byla buď stabilní nebo mírně klesla. V souladu s očekáváním tlumily inflační dopad vysokého růstu mezd zisky. Měnová politika udržuje podmínky financování na restriktivní úrovni. Zároveň jsou domácí cenové tlaky stále vysoké, růst cen služeb je na zvýšené úrovni a celková inflace pravděpodobně zůstane nad naším cílem po velkou část příštího roku.

Jsme odhodláni zajistit včasný návrat inflace k našemu 2% střednědobému cíli. K dosažení tohoto cíle ponecháme měnověpolitické sazby po nezbytně dlouhou dobu na dostatečně restriktivní úrovni. Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce budeme nadále uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky. K žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb se předem nezavazujeme.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou uvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Aktuální informace naznačují, že hospodářství eurozóny ve druhém čtvrtletí rostlo, ale pravděpodobně pomalejším tempem než v tom prvním. Služby byly nadále v čele oživení, zatímco průmyslová výroba a vývoz zboží byly slabé. V prostředí zvýšené nejistoty naznačují investiční ukazatele, že růst v roce 2024 bude utlumený. Pokud jde o budoucí vývoj, očekáváme, že oživení bude podporovat spotřeba ovlivněná posílením reálného důchodu v důsledku nižší inflace a vyšších nominálních mezd. Dále pak by měl spolu se zvýšením celosvětové poptávky vzrůst vývoz. A konečně, měnová politika by měla postupem času vyvíjet menší tlak na poptávku.

Trh práce zůstává odolný. Míra nezaměstnanosti zůstala v květnu beze změny na 6,4 %, tedy na nejnižší úrovni od zavedení eura. Zaměstnanost, která se v prvním čtvrtletí zvýšila o 0,3 %, podpořil další růst pracovní síly, jejíž objem se zvyšoval stejným tempem. Ve druhém čtvrtletí pravděpodobně vzniklo více pracovních míst, a to především v sektoru služeb. Podniky postupně snižují nabídku pracovních míst, avšak ve srovnání s dřívější vysokou úrovní.

Vnitrostátní fiskální a strukturální politiky by měly mít za cíl zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti ekonomiky, což by pomohlo zvýšit potenciální růst a snížit ve střednědobém horizontu cenové tlaky. Účinné, urychlené a úplné uplatnění programu Next Generation EU, pokrok směrem k unii kapitálových trhů i dokončení bankovní unie a posílení jednotného trhu jsou klíčovými faktory, které by pomohly podpořit inovace a zvýšit investice do přechodu na zelenou a digitální ekonomiku. Vítáme nedávné pokyny Evropské komise vyzývající členské státy EU k posílení fiskální udržitelnosti a prohlášení Euroskupiny o nastavení fiskální politiky pro eurozónu v roce 2025. Úplné a bezodkladné uplatnění revidovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí vládám pomůže udržitelným způsobem snižovat rozpočtové deficity a dluhové ukazatele.

Inflace

Z květnové hodnoty 2,6 % klesla meziroční inflace v červnu na 2,5 %. Ceny potravin v červnu vzrostly o 2,4 % – tedy o 0,2 procentního bodu méně než v květnu –, zatímco ceny energií zůstaly v podstatě stabilní. Růst cen zboží i služeb byl v červnu beze změny na úrovni 0,7 % a 4,1 %. Zatímco některé ukazatele jádrové inflace v květnu v důsledku jednorázových faktorů mírně rostly, většina z nich byla buď stabilní nebo mírně klesla.

Domácí inflace zůstává vysoká. Mzdy stále rostou zvýšeným tempem a dorovnávají tak vysokou inflace v předchozím období. Vyšší nominální mzdy spolu se slabou produktivitou přispěly k růstu jednotkových mzdových nákladů, i když v prvním čtvrtletí letošního roku jeho tempo o něco zpomalilo. Vzhledem k tomu, že proces úpravy mezd je postupný a významnou úlohu sehrávají jednorázové platby, je pravděpodobné, že růst nákladů práce zůstane v blízkém horizontu zvýšený. Současně nedávné údaje o náhradách na zaměstnance odpovídají očekáváním a nejnovější ukazatele z výběrových šetření naznačují, že růst mezd během příštího roku zmírní. Navíc v prvním čtvrtletí poklesly zisky a tento vývoj tak pomohl vyrovnávat inflační vlivy vyšších jednotkových mzdových nákladů. Výsledky šetření naznačují, že zisky by měly být v blízkém horizontu nadále utlumené.

Po zbytek roku by inflace měla oscilovat kolem stávajících úrovní, a to částečně v důsledku vlivů srovnávací základny souvisejících s energiemi. Následně by měla během druhé poloviny příštího roku poklesnout k našemu cíli, a to vlivem slabšího růstu nákladů práce, vlivů naší restriktivní měnové politiky a slábnoucího dopadu prudkého růstu inflace v minulosti. Ukazatele dlouhodobějších inflačních očekávání zůstávají víceméně stabilní, přičemž většina z nich se nachází poblíž 2 %.

Hodnocení rizik

Rizika pro hospodářský růst jsou vychýlena směrem dolů. Růst eurozóny by tlumila slabší světová ekonomika nebo eskalace obchodního napětí mezi předními ekonomikami. Hlavními zdroji geopolitického rizika jsou neoprávněná válka Ruska na Ukrajině a tragický konflikt na Blízkém východu. Je možné, že následkem toho budou mít podniky a domácnosti menší důvěru v budoucnost a že bude narušen světový obchod. Dále by mohl být hospodářský růst nižší, pokud by se vlivy měnové politiky ukázaly být oproti očekávání výraznější. Hospodářský růst by mohl být vyšší, pokud by oproti předpokladům klesala inflace rychleji a rostoucí důvěra a reálné důchody by vyústily ve vyšší výdaje nebo pokud by světová ekonomika rostla oproti předpokladům výrazněji.

Inflace by mohla předčít očekávání, pokud mzdy nebo zisky vzrostou více, než se předpokládá. Proinflační rizika vyvolává také zvýšené geopolitické napětí, které by mohlo v blízkém horizontu vyvinout větší tlak na růst cen energií a přepravních nákladů a narušit světový obchod. Navíc extrémní povětrnostní jevy a postupně se projevující klimatická krize jako taková by mohly působit na růst cen potravin. Naproti tomu by inflace mohla překvapit ve směru poklesu, pokud měnová politika utlumí poptávku více, než se předpokládá, nebo se neočekávaně zhorší hospodářské prostředí ve zbylých částech světa.

Finanční a měnové podmínky

Snížení měnověpolitických úrokových sazeb v červnu se hladce promítlo do úrokových sazeb peněžního trhu, zatímco širší finanční podmínky byly do určité míry volatilní. Náklady financování zůstávají restriktivní, neboť naše předchozí zvyšování měnověpolitických úrokových sazeb se prostřednictvím transmisního řetězce nadále promítá do ekonomiky. Průměrná úroková sazba z nových úvěrů podnikům v květnu mírně poklesla na 5,1 %, přičemž sazby hypotečních úvěrů zůstaly beze změny na úrovni 3,8 %.

Úvěrové standardy zůstávají přísné. Podle našeho nejnovějšího šetření úvěrových podmínek bank se ve druhém čtvrtletí standardy pro úvěry podnikům o něco zpřísnily, zatímco standardy pro hypoteční úvěry se mírně uvolnily. Podniky mírně snížily poptávku po úvěrech, zatímco poptávka domácností po hypotečních úvěrech poprvé od začátku roku 2022 vzrostla.

Úvěrová dynamika zůstává celkově slabá. Poskytování bankovních úvěrů podnikům a domácnostem rostlo v květnu meziročním tempem 0,3 % a oproti dubnu se zvýšilo jen nepatrně. Meziroční růst širokého peněžního agregátu M3 posílil v květnu na 1,6 %, zatímco v dubnu činil 1,3 %.

Závěr

Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Jsme odhodláni zajistit včasný návrat inflace k našemu 2% střednědobému cíli. K dosažení tohoto cíle ponecháme měnověpolitické sazby po nezbytně dlouhou dobu na dostatečně restriktivní úrovni. Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce budeme nadále uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu upravit, abychom zajistili návrat inflace k našemu střednědobému cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

KONTAKT

Evropská centrální banka

Generální ředitelství pro komunikaci

Reprodukce je povolena pouze s uvedením zdroje.

Kontakty pro média