TISKOVÁ KONFERENCE

Mario Draghi, prezident ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 7. března 2019

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se zúčastnil také místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Na základě našich pravidelných hospodářských a měnových analýz jsme dnes důkladně vyhodnotili hospodářský a inflační výhled, přičemž jsme také zohlednili nejnovější makroekonomické projekce pro eurozónu, sestavené pracovníky ECB. V důsledku toho Rada guvernérů přijala ve snaze o plnění svého cíle cenové stability následující rozhodnutí:

Zaprvé, rozhodli jsme se ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Nyní očekáváme, že zůstanou na současné úrovni alespoň do konce roku 2019 a v každém případě tak dlouho, jak bude nezbytné, aby bylo zajištěno, že se bude inflace nadále udržitelným způsobem přibližovat k hodnotám, které jsou ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Zadruhé, hodláme nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu nákupu aktiv po delší dobu od chvíle, kdy začneme zvyšovat základní úrokové sazby ECB, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

Zatřetí, rozhodli jsme se, že od září 2019 do března 2021 se uskuteční nová série čtvrtletních cílených dlouhodobějších refinančních operací (targeted longer-term refinancing operations – TLTRO-III), z nichž každá bude mít splatnost dva roky. Tyto nové operace pomohou zachovat příznivé podmínky poskytování bankovních úvěrů a hladkou transmisi měnové politiky. V rámci TLTRO-III budou protistrany oprávněny si vypůjčit až 30 % objemu způsobilých úvěrů k 28. únoru 2019 za úrokovou sazbu indexově vázanou na úrokovou sazbu hlavních refinančních operací po dobu jednotlivých operací. Podobně jako v případě dobíhajícího programu TLTRO budou součástí programu TLTRO‑III pobídky, aby úvěrové podmínky zůstaly příznivé. Bližší informace o přesných podmínkách programu TLTRO-III budou včas sděleny.

Začtvrté, naše úvěrové operace budeme nadále provádět jako nabídková řízení s pevnou sazbou a s plným přidělením tak dlouho, jak to bude nezbytné, a alespoň do konce udržovacího období pro povinné minimální rezervy, které začne v březnu 2021.

Dnešní měnová rozhodnutí byla přijata s cílem zajistit, že bude inflace nadále udržitelným způsobem směřovat k hodnotám, které jsou ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně. I když se vyskytují náznaky toho, že některé individuální domácí faktory tlumící hospodářský růst začínají slábnout, oslabení hospodářských údajů naznačuje výrazné zmírnění tempa hospodářského růstu, které se přenese i do letošního roku. Zdá se, že na důvěře v ekonomiku zanechávají stopy přetrvávající nejistoty související s geopolitickými faktory, hrozba protekcionismu a slabá místa na rozvíjejících se trzích. Také jádrová inflace zůstává nevýrazná. Slabší hospodářská dynamika zpomaluje korekci inflace k našemu cíli. Zároveň jsou hospodářská expanze a postupně rostoucí inflační tlaky v eurozóně nadále posilovány podpůrnými podmínkami financování, příznivou dynamikou na trzích práce a rostoucím tempem růstu mezd. Dnešní rozhodnutí podpoří další růst domácích cenových tlaků a celkové inflace ve střednědobém horizontu. Výrazný stimul měnové politiky bude nadále poskytován naší signalizací základních úrokových sazeb ECB, podpořenou reinvesticemi značného objemu nakoupených aktiv a novou sérií TLTRO. V každém případě je Rada guvernérů připravena vhodně upravit všechny své nástroje tak, aby zajistila, že bude inflace nadále udržitelným způsobem směřovat k inflačnímu cíli Rady guvernérů.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o ekonomickou analýzu. Reálný HDP eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí roku 2018 mezičtvrtletně vzrostl o 0,2 %, zatímco ve třetím čtvrtletí zaznamenal tempo růstu 0,1 %. Přicházející údaje jsou nadále slabé zejména ve zpracovatelském průmyslu a odrážejí tak zpomalení zahraniční poptávky umocněné některými faktory specifickými pro jednotlivé země či sektory. Ukazuje se, že dopad těchto faktorů je o něco dlouhodobější, což naznačuje, že výhled v krátkodobém horizontu bude slabší, než se dříve očekávalo. Pokud jde o další vývoj, vliv těchto nepříznivých faktorů by měl odeznít. Hospodářský růst v eurozóně bude nadále podporován příznivými podmínkami financování, dalším růstem zaměstnanosti a rostoucími mzdami a probíhajícím, i když o něco pomalejším, růstem hospodářské aktivity ve světě.

Toto hodnocení se celkově odráží v makroekonomických projekcích pro eurozónu z března 2019, které sestavili pracovníci ECB. Podle těchto projekcí by měl roční reálný HDP vzrůst v roce 2019 o 1,1 %, v roce 2020 o 1,6 % a v roce 2021 o 1,5 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi odborníků Eurosystému z prosince 2018 byl výhled růstu reálného HDP revidován směrem dolů, a to pro rok 2019 výrazně a pro rok 2020 mírně.

Rizika související s výhledem hospodářského růstu v eurozóně jsou stále na straně slabšího růstu v důsledku přetrvávání nejistot spojených s geopolitickými faktory, hrozbou protekcionismu a zranitelnými místy na rozvíjejících se trzích.

Podle předběžného odhadu Eurostatu dosahovala meziroční inflace v eurozóně měřená HICP ve srovnání s lednovou hodnotou 1,4 % v únoru 2019 úrovně 1,5 % a odrážela tak o něco vyšší ceny energií a potravin. Na základě aktuálních cen futures na ropu se celková inflace v nadcházejících měsících bude pravděpodobně pohybovat kolem současné úrovně a následně koncem roku klesne. Hodnoty jádrové inflace zůstávají celkově nevýrazné, ale vzhledem k vysokým mírám využití kapacit a napjatějším podmínkám na trzích práce tlak na růst mzdových nákladů posiluje a rozšiřuje se. Pokud jde o další vývoj, jádrová inflace by měla ve střednědobém výhledu růst, v čemž by ji měla podporovat naše měnověpolitická opatření, pokračující hospodářský růst a posilující tempo růstu mezd.

Toto hodnocení se celkově odráží také v makroekonomických projekcích pro eurozónu z března 2019, které sestavili pracovníci ECB. Podle těchto projekcí by meziroční inflace měřená HICP měla v roce 2019 dosáhnout úrovně 1,2 %, v roce 2020 úrovně 1,5 % a v roce 2021 pak 1,6 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi odborníků Eurosystému z prosince 2018 byl výhled inflace měřené HICP v celém horizontu projekcí revidován směrem dolů a odrážel tak především utlumenější výhled hospodářského růstu v blízkém horizontu.

Pokud jde o měnovou analýzu, tempo růstu širokých peněz (M3) v lednu 2019 pokleslo na 3,8 % poté, co v prosinci 2018 činilo 4,1 %. Růst agregátu M3 nadále podporuje tvorba bankovních úvěrů, a to bez ohledu na nedávné zmírnění růstu úvěrů. Hlavním přispěvatelem tempa růstu širokých peněz zůstal úzký peněžní agregát M1.

Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům pokleslo z úrovně 3,9 % v prosinci 2018 na 3,3 % v lednu 2019 a odráželo tak vliv srovnávací základny, ale v některých zemích také obvyklou opožděnou reakci na zpomalení hospodářské aktivity, zatímco meziroční tempo růstu objemu úvěrů poskytnutých domácnostem zůstalo na úrovni 3,2 %. Úvěrové podmínky pro podniky a domácnosti jsou stále příznivé, neboť opatření měnové politiky zavedená od června 2014 nadále podporují přístup k financování, a to především pro malé a střední podniky. Dnes přijatá opatření politiky a zejména nová série cílených dlouhodobějších refinančních operací pomohou zajistit, aby podmínky čerpání bankovních úvěrů zůstaly nadále příznivé.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo, že aby se nadále udržitelným způsobem přibližovaly míry inflace ke střednědobým hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně, je stále zapotřebí výrazný stupeň měnové akomodace.

Mají-li naše měnověpolitická opatření přinést maximální užitek, musí ke zvyšování dlouhodobějšího růstového potenciálu a k omezení zranitelných míst přispět ostatní oblasti politiky rozhodnějším způsobem. V zemích eurozóny je třeba výrazně zintenzivnit provádění strukturálních reforem s cílem zvýšit odolnost, snížit strukturální nezaměstnanost a zvýšit produktivitu a růstový potenciál v eurozóně. To je zvláště důležité vzhledem k celkově omezenému provádění doporučení pro jednotlivé země z roku 2018, jak nedávno sdělila Evropská komise. Pokud jde o fiskální politiku, hospodářskou aktivitu podporuje mírně expanzivní nastavení fiskální politiky a působení automatických stabilizátorů. Současně země, jejichž vládní dluh je vysoký, potřebují nadále obnovovat fiskální rezervy. Všechny země by měly nadále zintenzivňovat snahy o dosažení více prorůstového složení veřejných financí. Stejně tak má pro posílení odolnosti ekonomiky eurozóny nadále prvořadý význam transparentní a konzistentní uplatňování rámce Evropské unie v oblasti správy fiskálních a ekonomických záležitostí, a to v čase i napříč zeměmi. Zlepšení fungování Hospodářské a měnové unie zůstává jednou z priorit. Rada guvernérů vítá probíhající aktivity a vyzývá k přijetí dalších konkrétních a rozhodných kroků k dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.