TISKOVÁ KONFERENCE

Mario Draghi, prezident ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 25. října 2018

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Budeme vás nyní informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se účastnil také místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Na základě našich pravidelných hospodářských a měnových analýz jsme se rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Nadále očekáváme, že zůstanou na současné úrovni alespoň do léta 2019 a v každém případě tak dlouho, jak bude nezbytné, aby se nadále inflace udržitelným způsobem přibližovala k hodnotám, které jsou ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Pokud jde o mimořádná opatření měnové politiky, budeme nadále provádět čisté nákupy v rámci programu nákupu aktiv (asset purchase programme – APP) v novém měsíčním objemu 15 mld. EUR do konce prosince 2018. Očekáváme, že podle toho, zda přicházející údaje potvrdí náš střednědobý inflační výhled, následně čisté nákupy ukončíme. Hodláme reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP po delší dobu po skončení našich čistých nákupů aktiv a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

Ačkoli jsou přicházející údaje o něco slabší, než se čekalo, celkově zůstávají v souladu s probíhající plošnou expanzí hospodářství eurozóny a s postupně rostoucími inflačními tlaky. Síla ekonomiky nadále podporuje naši důvěru, že udržitelné přibližování inflace k našemu cíli bude pokračovat a bude zachováno i po postupném ukončování našich čistých nákupů aktiv. Zároveň přetrvávají výrazné nejistoty spojené s ochranářstvím, zranitelností rozvíjejících se trhů a volatilitou na finančních trzích. K podpoře dalšího růstu domácích cenových tlaků a celkové inflace ve střednědobém horizontu je stále třeba výrazného měnového stimulu. Tuto podporu budou nadále poskytovat čisté nákupy aktiv do konce roku, značný objem nakoupených aktiv a související reinvestice i naše posílená signalizace měnové politiky v oblasti základních úrokových sazeb ECB. Rada guvernérů je v každém případě připravena upravit podle potřeby veškeré své nástroje, aby zajistila, že inflace bude udržitelným způsobem nadále směřovat k jejímu inflačnímu cíli.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o ekonomickou analýzu. Reálný HDP v eurozóně v prvním i druhém čtvrtletí  2018 vzrostl mezičtvrtletně o 0,4 %. Ačkoli jsou přicházející údaje o něco slabší, než se čekalo, celkově zůstávají v souladu s naším výchozím scénářem probíhající plošné ekonomické expanze, kterou podporuje domácí nabídka a pokračující zlepšování podmínek na trhu práce. Na krátkodobý charakter hospodářského růstu má vliv nedávný vývoj v některých sektorech. Naše měnověpolitická opatření nadále podporují domácí poptávku. Soukromou spotřebu podporuje pokračující růst zaměstnanosti a zvyšující se mzdy. Podnikatelské investice přitom podporuje solidní domácí poptávka, příznivé podmínky financování a ziskovost podniků. Investice do rezidenčních nemovitostí zůstávají vysoké. Navíc se očekává, že růst hospodářské aktivity ve světě bude nadále podporovat vývoz z eurozóny, i když pomalejším tempem.

Rizika pro výhled hospodářského růstu eurozóny lze stále hodnotit jako víceméně vyrovnaná. Zároveň přetrvávají výrazná rizika související s ochranářstvím, zranitelností rozvíjejících se trhů a s volatilitou na finančních trzích.

Meziroční inflace v eurozóně měřená HICP ze srpnové hodnoty 2,0 % vzrostla v září 2018 na 2,1 %, což odráží především vyšší růst cen energií a potravin. Na základě aktuálních cen futures na ropu se meziroční míra celkové inflace bude během následujících měsíců pravděpodobně pohybovat kolem současné úrovně. I když hodnoty jádrové inflace zůstávají obecně nevýrazné, oproti dřívějším nízkým úrovním zaznamenávají růst. Vzhledem k vysokým mírám využití kapacit a napjatějším podmínkám na trzích práce se rozšiřují a posilují domácí nákladové tlaky. Pokud jde o další vývoj, jádrová inflace by se měla ke konci roku zvýšit a ve střednědobém výhledu dále růst, v čemž by ji měla podporovat naše měnověpolitická opatření, pokračující hospodářský růst a posilující tempo růstu mezd.

Pokud jde o měnovou analýzu, tempo růstu širokých peněz (M3) v září 2018 pokleslo na 3,5 % poté, co v srpnu činilo 3,4 %. Nehledě na určitou volatilitu měsíčních toků je růst agregátu M3 ve stále větší míře podporován tvorbou bankovních úvěrů. Úzký peněžní agregát M1 zůstal hlavním přispěvatelem růstu širokých peněz.

Růst úvěrů soukromému sektoru dále posílil a pokračoval tak ve vzestupném trendu pozorovaném od začátku roku 2014. Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům vzrostlo v září 2018 na 4,3 % oproti 4,1 % v srpnu, zatímco meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem dosahovalo úrovně 3,1 % a oproti předcházejícímu měsíci zůstalo beze změny. Průzkum bankovních úvěrů v eurozóně za třetí čtvrtletí 2018 naznačuje, že růst objemu úvěrů je nadále podporován rostoucí poptávkou ve všech úvěrových kategoriích a příznivými podmínkami pro poskytování bankovních úvěrů podnikům a úvěrů na nákup rezidenčních nemovitostí.

Promítání opatření měnové politiky uplatňovaných od června 2014 nadále výrazně podporuje úvěrové podmínky pro podniky a domácnosti, přístup k financování – zejména pro malé a střední podniky – i úvěrové toky v celé eurozóně.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo, že aby se nadále udržitelným způsobem přibližovaly míry inflace ke střednědobým hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně, je nadále zapotřebí výrazný stupeň měnové akomodace.

Mají-li naše měnověpolitická opatření přinést maximální užitek, musí ke zvyšování dlouhodobějšího růstového potenciálu a k omezení zranitelných míst přispět ostatní oblasti politiky rozhodnějším způsobem. V zemích eurozóny je třeba výrazně zintenzivnit provádění strukturálních reforem s cílem zvýšit odolnost, snížit strukturální nezaměstnanost a zvýšit produktivitu a růstový potenciál v eurozóně. Pokud jde o fiskální politiku, plošná expanze vyžaduje obnovení fiskálních rezerv. Obzvlášť důležité je to v zemích, ve kterých je vládní dluh vysoký a pro něž má řádné dodržování Paktu stability a růstu naprosto zásadní význam pro zajištění zdravých fiskálních pozic. Stejně tak má pro posílení odolnosti ekonomiky eurozóny nadále prvořadý význam transparentní a konzistentní uplatňování rámce EU v oblasti správy fiskálních a ekonomických záležitostí, a to v čase i napříč zeměmi. Zlepšení fungování Hospodářské a měnové unie zůstává jednou z priorit. Rada guvernérů vyzývá k přijetí konkrétních a rozhodných kroků k dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.