TISKOVÁ KONFERENCE

Mario Draghi, prezident ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 24. října 2019

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se účastnil také místopředseda Komise Valdis Dombrovskis a nastupující prezidentka Christine Lagardeová.

Na základě našich pravidelných hospodářských a měnových analýz jsme se rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Očekáváme, že zůstanou na současné nebo nižší úrovni do doby, než zaznamenáme, že inflační výhled v horizontu našich projekcí výrazně konverguje k úrovni dostatečně blízké 2 %, ale pod touto hodnotou, a že se tato konvergence konzistentně promítá do vývoje jádrové inflace.

V souladu s rozhodnutím přijatém na našem posledním zasedání v září znovu zahájíme v rámci programu nákupu aktiv (asset purchase programme – APP) čisté nákupy v měsíčním objemu 20 mld. EUR, a to od 1. listopadu. Očekáváme, že budou probíhat tak dlouho, jak bude nezbytné, aby podpořily akomodační dopad sazeb naší měnové politiky, a že skončí krátce před tím, než zahájíme zvyšování základních úrokových sazeb ECB.

Hodláme také nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP po delší dobu od chvíle, kdy začneme zvyšovat základní úrokové sazby ECB, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

Rada guvernérů znovu zdůraznila potřebu vysoce akomodačního nastavení měnové politiky po delší dobu, aby byly ve střednědobého horizontu podpořeny tlaky na jádrovou inflaci a vývoj celkové inflace. Zejména signalizace měnové politiky Rady guvernérů zajistí, aby se finanční podmínky přizpůsobovaly v souladu se změnami inflačního výhledu. V každém případě je Rada guvernérů nadále připravena všechny své nástroje náležitě přizpůsobit tomu, aby bylo zajištěno udržitelné směřování inflace k jejímu cíli, a to v souladu s jejím závazkem v oblasti symetrie.

Údaje přicházející po posledním zasedání Rady guvernérů počátkem září potvrzují naše předchozí hodnocení o delším oslabení dynamiky růstu v eurozóně, přetrvávání výrazných rizik hospodářského zpomalení a nevýrazných inflačních tlacích. Současně pokračující růst zaměstnanosti a zvyšující se mzdy nadále podporují odolnost ekonomiky eurozóny. Komplexní soubor měnověpolitických opatření, o kterém jsme rozhodli na našem posledním zasedání, poskytuje značný měnový stimul, který přispěje k dalšímu uvolnění výpůjčních podmínek pro podniky a domácnosti. Bude tak podpořen hospodářský růst v eurozóně, probíhající zvyšování domácích cenových tlaků a tím i udržitelná konvergence inflace k našemu střednědobému inflačnímu cíli.

Nyní bych rád vysvětlil naše hodnocení podrobněji, nejprve pokud jde o ekonomickou analýzu. Mezičtvrtletní růst reálného HDP v eurozóně ve druhém čtvrtletí roku 2019 byl potvrzen na úrovni 0,2 %, zatímco v předchozím čtvrtletí zaznamenal nárůst o 0,4 %. Aktuální ekonomické údaje a výsledky průzkumů nadále poukazují na mírný, ale kladný hospodářský růst ve druhé polovině letošního roku. Toto zpomalení růstu odráží především pokračující oslabení v mezinárodním obchodě v prostředí přetrvávajících globálních nejistot, které nadále nepříznivě působí na zpracovatelský průmysl eurozóny a tlumí růst investic.

Současně zůstávají sektory služeb a stavebnictví i přes určité zpomalení odolné. Hospodářský růst eurozóny podporují příznivé podmínky financování, další nárůst zaměstnanosti spolu s rostoucími mzdami, mírně expanzivní nastavení fiskální politiky v eurozóně a probíhající, i když o něco pomalejší, růst hospodářské aktivity ve světě.

Hospodářský výhled v eurozóně je nadále spojen s riziky hospodářského zpomalení. Tato rizika se týkají zejména déle trvající přítomnosti nejistot souvisejících s geopolitickými faktory, zvyšujícího se protekcionismu a zranitelnosti na rozvíjejících se trzích.

Meziroční inflace v eurozóně měřená HICP v září 2019 klesla na 0,8 % poté, co v srpnu dosáhla 1,0 %, což odráží nižší růst cen potravin a energií. Na základě aktuálních cen futures na ropu bude celková inflace pravděpodobně dále mírně klesat a následně na konci roku opět vzroste. Ukazatele jádrové inflace zůstaly obecně nevýrazné a ukazatele inflačních očekávání jsou na nízkých úrovních. I když v prostředí napjatějších podmínek na trzích práce tlak na růst mzdových nákladů posílil, v důsledku slabší dynamiky hospodářského růstu trvá jejich promítání do inflace déle. Ve střednědobém výhledu by měla inflace vzrůst, v čemž by ji měla podpořit naše měnověpolitická opatření, probíhající hospodářská expanze a výrazné tempo růstu mezd.

Pokud jde o měnovou analýzu, tempo růstu širokých peněz (M3) v srpnu 2019 vzrostlo na 5,7 % poté, co v červenci činilo 5,1 %. Přetrvávající míry růstu širokých peněz odrážejí pokračující tvorbu bankovních úvěrů určených pro soukromý sektor a nízké náklady příležitosti při držbě M3. Úzký peněžní agregát M1 je na straně složek nadále hlavním přispěvatelem tempa růstu širokých peněz.

Růst úvěrů podnikům a domácnostem zůstal solidní a těžil tak z pokračujícího promítání akomodačního nastavení naší měnové politiky do úrokových sazeb z bankovních úvěrů. Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům vzrostlo v srpnu na 4,3 % oproti 4,0 % v červenci 2019, zatímco meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem zůstalo v srpnu beze změny na úrovni 3,4 %. Průzkum bankovních úvěrů v eurozóně za třetí čtvrtletí 2019 naznačuje mírné uvolnění úvěrových standardů a rostoucí poptávku domácností po úvěrech, zatímco poptávka podniků po úvěrech zůstala víceméně stabilní. Akomodačního nastavení naší měnové politiky pomůže zabezpečit příznivé podmínky pro poskytování bankovních úvěrů a nadále budou podporovat přístup k financování, zejména pro malé a střední podniky.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo, že aby se nadále udržitelným způsobem přibližovala míra inflace ke střednědobým hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně, výrazný stupeň měnové akomodace je stále zapotřebí.

Mají-li naše měnověpolitická opatření přinést maximální užitek, musí ke zvyšování dlouhodobějšího růstového potenciálu, podpoře agregátní poptávky za současného stavu a k omezení zranitelných míst přispět ostatní oblasti politiky rozhodnějším způsobem. Provádění strukturálních politik v zemích eurozóny je třeba výrazně zintenzivnit s cílem oživit produktivitu a růstový potenciál v eurozóně, snížit strukturální nezaměstnanost a zvýšit odolnost. Jako vhodný ukazatel cesty by měly posloužit doporučení pro jednotlivé země z roku 2019.

Pokud jde o fiskální politiky, hospodářskou aktivitu v současné době částečně podporuje mírně expanzivní nastavení fiskální politiky v eurozóně. Vzhledem k oslabujícímu hospodářskému výhledu a pokračující převaze rizik hospodářského zpomalení by měly vlády disponující fiskálním prostorem jednat účinným a správně načasovaným způsobem. V zemích s vysokým veřejným dluhem je nezbytné, aby vlády uplatňovaly obezřetné politiky a splňovaly cíle strukturálního salda, což vytvoří podmínky pro volné působení automatických stabilizátorů. Všechny země by měly zintenzivnit snahy o dosažení více prorůstového složení veřejných financí.

Stejně tak má pro posílení odolnosti ekonomiky eurozóny nadále prvořadý význam transparentní a konzistentní uplatňování rámce Evropské unie v oblasti správy fiskálních a ekonomických záležitostí, a to v čase i napříč zeměmi. Zlepšení fungování Hospodářské a měnové unie zůstává jednou z priorit. Rada guvernérů vítá probíhající aktivity a vyzývá k přijetí dalších konkrétních a rozhodných kroků k dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.