Měření inflace a přezkum strategie

Spolehlivé měřítko inflace nám pomáhá odvádět lepší práci

Naším úkolem je udržovat cenovou stabilitu. Proto zajišťujeme, aby inflace – tedy míra změny celkových cen zboží a služeb postupem času – zůstávala nízká, stabilní a předvídatelná.

K tomu, abychom tento náš úkol plnili, potřebujeme spolehlivé měřítko inflace. Sledujeme ceny stovek věcí, za které lidé obvykle utrácejí peníze. Patří mezi ně zboží, např. jídlo, oblečení nebo auta, a také služby, např. účty za mobilní telefonní služby, jízdenky na vlak a dokonce i nájemné. Všechny tyto věci dohromady nám dávají představu o tom, nakolik se ceny v ekonomice celkově mění.

Jaké měřítko používáme v eurozóně?

V eurozóně poskytuje tento celkový obraz harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který sestavuje statistický úřad EU. Podobá se obrovskému nákupnímu koši obsahujícímu 295 druhů zboží a služeb ze všech zemí eurozóny a je sestaven tak, aby představoval typické výdaje lidí.

Toto celkové měřítko je příhodným způsobem, jak sledovat změny cen v ekonomice. Podobá se mapě, která pomáhá ECB činit správná rozhodnutí. A stejně jako musí být mapa spolehlivá a aktuální, aby ukázala překážky nebo nové trasy, které před námi stojí, potřebuje ECB měřítko inflace, které je důvěryhodné, spolehlivé a srovnatelné a je k dispozici v pravý čas.

Měření inflace může být věc složitá

Zajistit, aby naše měřítko inflace splňovalo tyto vysoké standardy, je obtížné. Kvalita zboží a služeb se může v průběhu času měnit. Například za svůj nejnovější mobilní telefon jste mohli dát více než za ten předchozí. Vyšší cena by však mohla odrážet jeho vyšší kvalitu, a nikoli inflaci. A nové, inovativní druhy zboží a služeb nahrazují ty staré mnohem rychleji, což s postupujícím časem ztěžuje měření. Měření změn cen komplikuje také růst obliby online nakupování, u něhož se ceny mohou lišit od těch v místních obchodech.

Náročné je také odpovídající zahrnutí nákladů souvisejících s vlastnickým bydlením

V roce 2020 s námi lidé v Evropě sdíleli své obavy z rostoucích nákladů na bydlení, náš ukazatel inflace však neodrážel bezezbytku náklady spojené s vlastnictvím domova – říká se jim náklady na „vlastnické bydlení“. Zároveň po určitou dobu rostly ceny rezidenčních nemovitostí v mnoha zemích eurozóny, zatímco inflace zůstávala nízká.

Je několik důvodů, proč zatím nebyly náklady spojené s vlastnictvím domova zahrnuty do našeho ukazatele inflace.

Například se podíl lidí, kteří svůj domov vlastní, v jednotlivých zemích liší. Statistika o nájemném bydlení má tak větší vypovídací hodnotu v zemích, které mají velké trhy s nájemním bydlením. V těchto zemích lze úroveň nájemného použít k odhadu nákladů na bydlení lidí, kteří svůj domov vlastní. Zatímco v zemích, kde jsou tyto trhy menší a lidé nemovitosti více nakupují, lze prodejní ceny domů a bytů použít k výpočtu cenových trendů u vlastnického bydlení.

Podobné rozdíly ztěžují rovněž nalezení srovnatelného ukazatele pro eurozónu.

Chceme použít ukazatel inflace, který odráží v co největší míře zkušenosti lidí. Z tohoto důvodu Rada guvernérů podporuje zahrnutí vlastnického bydlení do indexu HICP. Jedná se však o obtížný úkol, jehož uplatnění bude vyžadovat určitý čas.

Do té doby budeme jako naši referenční hodnotu pro měření inflace i nadále používat stávající index HICP. Abychom však ještě více porozuměli tomu, jak se ceny v ekonomice mění, budeme monitorovat také další měřítka inflace, která vlastnické bydlení zohledňují.