TISKOVÁ KONFERENCE

Mario Draghi, prezident ECB,
Vítor Constâncio, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 8. března 2018

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je potěšením vás přivítat na naší tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledku dnešního zasedání Rady guvernérů.

Na základě našich pravidelných ekonomických a měnových analýz jsme se rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Nadále očekáváme, že na současné úrovni zůstanou po delší dobu a výrazně za horizontem našich čistých nákupů aktiv.

Pokud jde o mimořádná opatření měnové politiky, potvrzujeme, že naše čisté nákupy aktiv ve stávajícím měsíčním objemu 30 mld. EUR by měly probíhat do konce září 2018 nebo podle potřeby i delší dobu a v každém případě, dokud Rada guvernérů nezaznamená udržitelnou korekci vývoje inflace odpovídající jejímu inflačnímu cíli. Eurosystém bude nadále reinvestovat splátky jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu nákupu aktiv po delší dobu po skončení čistých nákupů aktiv a v každém případě tak dlouho, jak to bude potřebné. Tato skutečnost přispěje jak k příznivým podmínkám likvidity, tak k odpovídajícímu nastavení měnové politiky.

Aktuální informace, včetně nových projekcí pracovníků ECB, potvrzují výraznou a plošnou dynamiku růstu hospodářství eurozóny, které by mělo v blízké budoucnosti expandovat o něco rychlejším tempem, než se dříve očekávalo. Tento výhled hospodářského růstu potvrzuje naši důvěru v to, že se inflace bude přibližovat našemu cíli – inflaci, která je ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně. Zároveň zůstávají ukazatele jádrové inflace utlumené a přesvědčivé známky trvalejšího růstového trendu prozatím nevykazují. V této souvislosti bude Rada guvernérů nadále sledovat vývoj směnného kurzu a finančních podmínek s ohledem na jejich možné důsledky pro výhled inflace. Pro trvalejší posilování tlaků na jádrovou inflaci a podporu vývoje celkové inflace ve střednědobém výhledu je obecně stále třeba výrazného stupně měnové stimulace. Tuto pokračující měnovou podporu poskytují čisté nákupy aktiv, značný objem nakoupených aktiv a nadcházející reinvestice i naše signalizace měnové politiky v oblasti úrokových sazeb.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o hospodářskou analýzu. Reálný HDP vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí 2017 mezičtvrtletně o 0,6 %, zatímco ve třetím čtvrtletí dosáhlo tempo jeho růstu 0,7 %. Aktuální hospodářské údaje a výsledky průzkumů ukazují na pokračující silnou a plošnou dynamiku hospodářského růstu. Naše měnověpolitická opatření, která usnadňují proces snižování zadluženosti, nadále podporují domácí poptávku. Soukromou spotřebu podporuje růst zaměstnanosti, který těží také z minulých reforem na trhu práce, a rostoucí majetek domácností. Díky velmi příznivým podmínkám financování, rostoucí ziskovosti podniků a solidní poptávce se nadále zvyšují podnikatelské investice. V posledních čtvrtletích dále posilovaly investice do bydlení. Plošná celosvětová expanze navíc stimuluje vývoz z eurozóny.

Toto hodnocení se celkově odráží v makroekonomických projekcích pro eurozónu z března 2018, které sestavili pracovníci ECB. Podle těchto projekcí by roční reálný HDP měl vzrůst v roce 2018 o 2,4 %, v roce 2019 o 1,9 % a v roce 2020 o 1,7 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi z prosince 2017 sestavenými odborníky Eurosystému byl výhled růstu reálného HDP pro rok 2018 upraven směrem nahoru a pro rok 2019 i 2020 zůstává beze změny.

Rizika spojená s hospodářským výhledem v eurozóně jsou hodnocena jako víceméně vyvážená. Na jedné straně by převládající cyklické oživení mohlo vést k silnějšímu ekonomickému růstu v blízké budoucnosti. Na druhé straně rizika hospodářského zpomalení nadále souvisejí především s globálními faktory včetně rostoucího protekcionismu a vývoje na devizových a dalších finančních trzích.

Podle předběžného odhadu Eurostatu meziroční inflace v eurozóně měřená HICP ve srovnání s letošní lednovou hodnotou 1,3 % poklesla v únoru na 1,2 %. To odráželo především záporné vlivy srovnávací základny v dynamice růstu cen nezpracovaných potravin. Pokud jde o další výhled, na základě aktuálních cen futures na ropu se meziroční míra celkové inflace bude po zbytek roku pravděpodobně pohybovat kolem 1,5 %. Ukazatele jádrové inflace zůstávají celkově utlumené. Z hlediska dalšího vývoje by měly ve střednědobém výhledu postupně růst, v čemž by je měla podpořit naše měnověpolitická opatření, pokračující hospodářský růst, odpovídající zužování nevyužitých kapacit a posilující tempo růstu mezd.

Toto hodnocení se celkově odráží také v makroekonomických projekcích pro eurozónu z března 2018, které sestavili pracovníci ECB. Podle těchto projekcí by meziroční inflace měřená HICP měla v roce 2018 dosáhnout úrovně 1,4 %, v roce 2019 úrovně 1,4 % a v roce 2020 pak 1,7 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi z prosince 2017 sestavenými odborníky Eurosystému byl výhled celkové inflace měřené HICP pro rok 2019 upraven mírně směrem dolů a pro rok 2018 i 2020 zůstává beze změny.

Pokud jde o měnovou analýzu, široké peníze (agregát M3) nadále rostou výrazným tempem, v lednu 2018 činilo jejich meziroční tempo růstu 4,6 % a oproti předchozímu měsíci se nezměnilo, což odráží dopad měnověpolitických opatření ECB a nízkých nákladů příležitosti držby nejlikvidnějších vkladů. V souladu s tím byl úzký peněžní agregát M1 nadále hlavním přispěvatelem tempa růstu širokých peněz, když v růstu pokračoval solidním meziročním tempem.

Nadále probíhá oživení tempa růstu úvěrů poskytovaných soukromému sektoru pozorované od začátku roku 2014. Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům posílilo v lednu 2018 na 3,4 % oproti 3,1 % v prosinci 2017, zatímco meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem zůstalo beze změny na úrovni 2,9 %. Promítání opatření měnové politiky uplatňovaných od června 2014 nadále výrazně podporuje úvěrové podmínky pro podniky a domácnosti, přístup k financování – především pro malé a střední podniky – i úvěrové toky v celé eurozóně.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo potřebu výrazného stupně měnové akomodace, aby byl zajištěn udržitelný návrat míry inflace ve střednědobém horizontu k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Mají-li naše měnověpolitická opatření přinést užitek v maximální míře, musí ke zvyšování dlouhodobějšího růstového potenciálu a k omezení zranitelných míst rozhodným způsobem přispět také ostatní oblasti politiky. V zemích eurozóny je třeba výrazně zintenzivnit provádění strukturálních reforem s cílem zvýšit odolnost, snížit strukturální nezaměstnanost a zvýšit produktivitu a růstový potenciál v eurozóně. V situaci celkově omezeného provádění doporučení pro jednotlivé země z roku 2017, jak včera sdělila Evropská komise, je třeba zvýšit v zemích eurozóny reformní úsilí. Pokud jde o fiskální politiku, ve stále větší míře solidní a plošná expanze vyžaduje obnovení fiskálních rezerv. Důležité je to zejména v zemích, kde zůstává vládní dluh vysoký. Všem zemím by prospělo zintenzivnění snah o dosažení více prorůstového složení veřejných financí. Pro posílení odolnosti ekonomiky eurozóny má nadále prvořadý význam úplné, transparentní a konzistentní uplatňování Paktu stability a růstu a postupu při makroekonomické nerovnováze, a to v čase i napříč zeměmi. Prohloubení Hospodářské a měnové unie zůstává jednou z priorit. Rada guvernérů vyzývá k přijetí konkrétních a rozhodných kroků k dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Přesné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.